středa, 25. červenec 2012

Montserrat Figueras - La voix de l’emotion

Napsal(a) 

Montserrat Figueras - La voix de l’emotion Montserrat Figueras - La voix de l’emotion

Montserrat Figueras – soprán, La cappela Reial de Catalunya, Hespérion XX-XXI, Jordi Savall – dirigent. Text: A, N, F, Š, I, katalánsky. Nahráno: 1998–2009. Vydáno: 2012. TT: 74:48, 78:55. SACD. 2 CD Alia Vox AVSA 9889A+B.

V listopadu minulého roku se uzavřel život Montserrat Figueras , jedné z nejosobitějších zpěvaček staré hudby, umělkyně, jež výrazným způsobem přispěla k poznání rozsáhlého hudebního repertoáru sahajícího od Levantu až po Latinskou Ameriku a která ovlivnila již nejméně dvě posluchačské generace. Svou uměleckou kariéru zahájila v šestnácti letech studiem klasického zpěvu, herectví a následně také hrou na violoncello v rodné Barceloně, kde se také začala zajímat o hudbu starších stylových období. Toto směřování bylo zpečetěno studiem na Musik-Akademie a na Schola Cantorum v Basileji v letech 1967–1972, které absolvovala společně se svým manželem, Jordim Savallem . Společně s ním zahájila v roce 1974 úspěšnou dráhu souboru Hespérion XX a intenzivní objevování staré hudby s důrazem na oblast Středomoří a s postupem času čím dál větším zájmem o stýkání evropské, židovské a arabské kultury. Jedinečnost projevu Montserrat Figueras tkví ve dvou základních aspektech, v osobitých hlasových kvalitách a hluboce promýšleném interpretačním přístupu. Její hebký soprán, který jsme mohli obdivovat až do zpěvaččina vysokého věku a který v nemalé míře zdědila také její dcera Arianna Savall, měl poměrně široké spektrum barev, s převahou sladkých témbrů, tu s větší dávkou nasálních odstínů, tu zvonivou lehkostí, v hloubkách varovně potemnělým, jindy s dávkou drsnosti. Barevnost hlasu Montserrat Figueras se podivuhodně proměňovala nejen s volbou námětu, respektive sdělovanými emocemi, ale i jazyka, žánru a období. Rozdíly, které lze pozorovat například mezi písněmi Juana Hidalga a canzonettami Fernanda Sora, jsou až překvapující, hlas zpěvačky je však přesto vždy nezaměnitelný. Bez ohledu na repertoár, základní interpretační princip zpěvačky zůstával týž. Zcela v souladu s přístupem Jordiho Savalla, také Montserrat Figueras patřila k oné nevelké skupině umělců, kteří si kladou otázku po smyslu, poslání skladby a hledají její vlastní zvuk. Studium dobových pramenů, technik i interpretačních zvyklostí jsou zde samozřejmostí stejně jako silná vnitřní imaginace. Její programová otevřenost k velkému spektru středomořských hudebních tradic, a to nejen z hlediska repertoáru, ale i interpretačních technik, toto hledání výrazně poznamenala a trvale ovlivnila zpěvní projev. V plné míře můžeme tyto kvality ocenit také v novém albu, kterým Jordi Savall vzdal své životní družce hold. Nahrávka, vybavená také četnými fotografiemi a několika vzpomínkami, představuje reprezentativní průřez z bohaté diskografie zahrnující období od roku 1978 až téměř do současnosti. Obě CD mají analogickou strukturu; postupují chronologicky od středověkého repertoáru včetně ukázky ze Sibylina proroctví a sefardských písní, jimiž se Montserrat Figueras snad nejvíce proslavila, až po ojedinělé vstupy do hudby moderní pocházející z vysoko ceněného snímku Ninna Nanna, který umělkyně věnovala žánru ukolébavky. Výběr však zahrnuje i polyfonní skladby renesanční (F. Guerrero, T. L. de Victoria), ukázky z repertoáru raně barokního (G. Caccini, T. Merula, C. Monteverdi) anebo u nás méně známé skladby Fernanda Sora. Jako u každého silněji individualizovaného projevu, také u Montserrat Figueras byly a budou diskuse o vhodnosti interpretačního ztvárnění té či oné skladby, zejména barokního repertoáru. Nehledě na odborně artikulované estetické preference či prostě posluchačské návyky, skutečně vnímavý posluchač bude projevem Montserrat Figueras vždy zasažen. Intenzita a přesvědčivost jejího projevu, umění plně ve službách hudby a hodnot, které nás vysoce přesahují, je patrná snad z každého snímku. Montserrat Figueras svým zpěvem přispěla k objevení celých repertoárových oblastí, ale především nám pomohla – a stále bude pomáhat – otevřít naše srdce a jimi naslouchat a rozumět.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Marc Niubò

Ředitel Ústav hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.