úterý, 10. září 2013

Monteverdiho Souboj Tankreda s Klorindou - Erotika pod božskou rouškou

Napsal(a) 

Monteverdiho Souboj Tankreda s Klorindou - Erotika pod božskou rouškou, foto Znojemský hudební festival Monteverdiho Souboj Tankreda s Klorindou - Erotika pod božskou rouškoufoto: Znojemský hudební festival

Kvalitu letních slavností staré hudby ve Znojmě potvrdilo provedení pozdních madrigalů Claudia Monteverdiho (premiéra 25. 7. 2013). Pro letošní devátý ročník operních stagion Hudebního festivalu Znojmo zvolil umělecký vedoucí festivalu Roman Válek u nás ojedinělou inscenaci významného Il Combattimento di Tancredi e Clorinda (SV153). Dramatická bitevní scéna se ovšem neodehrála na poli rajské zahrady Minoritského kláštera, jak ji mohli diváci vidět na open air provedení Myslivečkovy opery Motezuma v roce 2011, ale v celoročně uzavřeném kostele sv. Michala.

Vznik Combattimenta je datován k roku 1624, kdy byl poprvé proveden při karnevalu v benátském Palazzo Mocenigo a jeho návštěvníci z vysoké šlechty byli jeho poslechem „dojati až k slzám“. Jako literární předloha byla zvolena epizoda z básnického díla Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém (1576), která na pozadí křížových výprav zachycuje odvěký dualismus lásky a smrti, rozkoše a bolesti. Vypravěč Testo , jehož ústy promlouvají postavy, vykresluje příběh: „Křesťanský rytíř Tankred se utkává s neznámým protivníkem, kterého smrtelně zraní. Po sejmutí jeho přilby ale zjišťuje, že se jedná o milovanou muslimku Klorindu , která ho prosí o udělení svátosti křtu.“ Přestože je citový obsah díla výrazem povznesení do jiného světa, okamžiky souboje jsou zde spojeny především s tělesnou smyslností, vystřídanou maximální pasivitou umírání. Zvuková stránka verše vnukla Monteverdimu myšlenku ke zhudebnění díla s náboženskou tématikou manýristickým způsobem. Tassův text byl použitím „revolučního“ stile moderno a concitato rozsekán na menší a o to působivější fragmenty. Společně se zapojením instrumentálních imitazione della natura (dusot koní, řinčení mečů) bylo dosaženo obrovského vnitřního napětí slova a hudby. Muzikolog Pavel Sýkora, který vydal v roce 2011 rozsáhlé pojednání o tomto díle, soudí, že „skladba de facto osciluje mezi typem generál basového madrigalu a dvěma dosud nevyhraněnými žánry – operou a oratoriem“.

Tvůrci „scénické koláže“ Combattimeno – víra, láska, naděje zvolili vynikající akustickou variantu vyvýšeného pódia u oltáře chrámu, před nímž se rozprostřel orchestr Czech Ensemble Baroque . Jeho šéfdirigent Roman Válek si ke scénické výpravě přizval choreografku Ladislavu Košíkovou (režie; taneční soubor Hradišťan) a Jaroslava Milfajta (scéna a kostýmy), kteří pojali výpravu prostým a symbolickým způsobem. Neposkvrněnost bílých tóg doplňovaly zlacené symboly – Fortuna (Markéta Cukrová ) nesoucí roh hojnosti naplněný zlatými balonky; Amor (Stanislava Mihalcová ) vystřelující láskyplné šípy; Čas (Joel Frederiksen ) s obrovskými bílými křídly a zlatou kosou... Postavy proplouvající šerosvitem light designu v pastelových barvách (Arnošt Janěk ) absolutně nenarušovaly hudební tok vytvořený autentickými barokními nástroji. Přirozený pohyb sólistů vkusně doplňoval nádech tanečních stop Jitky Košíkové , která scénu udržela v nenuceném napětí. Testo (vypravěč; Jaroslav Březina ) se stal prostředníkem mezi divákem a vyjevovaným obrazem Combattimenta a svým výkonem v kánonických palbách slov i fascinujícím výrazem naprosto strhl publikum. Zvukomalebnost jeho přednesu zdůraznila fakt, že operní působivost díla spočívá právě na tomto partu. Program byl vhodně doplněn dalšími díly z Monteverdiho sedmé (známý pastýřský Tirsi e Clori , SV 145) a především 8. knihy madrigalů (Madrigaly válečné a milostné , 1638). Idea souboje byla v průběhu večera zobrazována z protichůdných hledisek nejen Monteverdiho dílem (spolu s prologem z opery Návrat Odyssea do vlasti ), ale i Passacaliem a 4 italského houslového virtuosa a člena Monteverdiho orchestru Biagia Mariniho a Battalou de Barabaso yerno de Satanas neapolského Andrea Falconieriho.

Tuto nebývalou inscenaci je možné vidět v nadcházejících dnech (19. září 2013) v brněnském Besedním domě v rámci druhé řady abonentního cyklu Bacha na Mozarta . Vřele doporučuji navštívit toto vzácné uvedení celoevropsky významné skladby plné „sváru duše s tělem“. Duchovno a mysticismus, smyslnost a erotičnost... Monteverdiho Combattimento .

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Eva Františáková

Od roku 2015 působila jako dramaturgyně opery NDM, vytvořila projekty Operní sirény nebo Životní pouť Leoše Janáčka aneb Od lišky k Lišce. Externě vyučovala od roku 2016 na Slezské univerzitě a také na Fakultě umění Ostravské univerzity. Od roku 2017 působí také jako editorka pro Svatováclavský hudební festival.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.