středa, 15. květen 2002

Mischa Maisky, Martha Argerich: Live in Japan - Chopin, Franck, Debussy

Napsal(a) 

booklet booklet
Živě pořízená nahrávka recitálu Mischy Maiského a Marthy Argerich vychází jako připomínka a zároveň oslava jejich pětadvacetileté umělecké spolupráce. Program recitálu je totožný jako na jejich první společné nahrávce (sonáty Francka a Debussyho) a je doplněn o dvě díla Fryderyka Chopina.

Nemá zřejmě smysl pouštět se do hlubší analýzy interpretačního mistrovství obou umělců. Nahrávka nikterak nevybočuje z řady fascinujících počinů dua, je další oslavou hudební virtuozity a spontaneity. I volba repertoáru (vrcholné romantické kusy + quasiromantický Debussy) je dokladem toho, co bychom mohli nazvat "romantický interpretační názor". První dojem z poslechu nahrávky je pocit neustálé exaltovanosti. Skutečně klidných ploch bez nějaké hudební gradace je na CD minimum. Tón Maiského cella se chvěje vibratem i v těch nejtišších pasážích a překypuje napětím, Argerich pak doprovází citlivě a s maximálním porozuměním. Oba jsou spolu samozřejmě hudebně naprosto sžiti, takže hudební proud v jejich podání plyne naprosto přirozeně a bez komplikací.

Těžiště nahrávky je v rozměrných sonátách Fryderyka Chopina a Césara Francka. Chopinova Sonáta g moll pro violoncello a klavír op. 65 je vlastně poslední skladatelovou velkou skladbou. Maisky a Argerich geniálně soucítí v dynamice a frázování, v první větě krásně odstiňují přechody mezi tématickými oddíly. Původně houslová Sonáta A dur Césara Francka je výrazově přímo úchvatná, zatímco Sonáta d moll pro violoncello a klavír Clauda Debussyho je podána spíše virtuózně. Jako přídavek zazní Chopinova raná Polonaise brillante op. 3 .

Na závěr několik málo kritických připomínek: zvláště v úvodu Chopina je klavír podstatně silnější než cello (to je však dáno zřejmě spíše hustou klavírní fakturou v kombinaci s nižším cellovým rejstříkem) a například ve čtvrté větě Francka je Maisky občas intonačně nepřesný. Ovšem výrazově nepřekonatelný.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 79:48

Body: 5 z 6

Michal Nejtek

Narodil se v Litoměřicích, absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komorní hudbu, věnuje se scénickým projektům (Lamenti, Pravidla slušného chování v moderní společnosti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v několika formacích (NTS, Michal Nejtek Trio). Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice), na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu, nyní učí na pražské AMU (kompozice).

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.