středa, 15. květen 2002

Mischa Maisky, Martha Argerich: Live in Japan - Chopin, Franck, Debussy

Napsal(a) 

booklet booklet
Živě pořízená nahrávka recitálu Mischy Maiského a Marthy Argerich vychází jako připomínka a zároveň oslava jejich pětadvacetileté umělecké spolupráce. Program recitálu je totožný jako na jejich první společné nahrávce (sonáty Francka a Debussyho) a je doplněn o dvě díla Fryderyka Chopina.

Nemá zřejmě smysl pouštět se do hlubší analýzy interpretačního mistrovství obou umělců. Nahrávka nikterak nevybočuje z řady fascinujících počinů dua, je další oslavou hudební virtuozity a spontaneity. I volba repertoáru (vrcholné romantické kusy + quasiromantický Debussy) je dokladem toho, co bychom mohli nazvat "romantický interpretační názor". První dojem z poslechu nahrávky je pocit neustálé exaltovanosti. Skutečně klidných ploch bez nějaké hudební gradace je na CD minimum. Tón Maiského cella se chvěje vibratem i v těch nejtišších pasážích a překypuje napětím, Argerich pak doprovází citlivě a s maximálním porozuměním. Oba jsou spolu samozřejmě hudebně naprosto sžiti, takže hudební proud v jejich podání plyne naprosto přirozeně a bez komplikací.

Těžiště nahrávky je v rozměrných sonátách Fryderyka Chopina a Césara Francka. Chopinova Sonáta g moll pro violoncello a klavír op. 65 je vlastně poslední skladatelovou velkou skladbou. Maisky a Argerich geniálně soucítí v dynamice a frázování, v první větě krásně odstiňují přechody mezi tématickými oddíly. Původně houslová Sonáta A dur Césara Francka je výrazově přímo úchvatná, zatímco Sonáta d moll pro violoncello a klavír Clauda Debussyho je podána spíše virtuózně. Jako přídavek zazní Chopinova raná Polonaise brillante op. 3 .

Na závěr několik málo kritických připomínek: zvláště v úvodu Chopina je klavír podstatně silnější než cello (to je však dáno zřejmě spíše hustou klavírní fakturou v kombinaci s nižším cellovým rejstříkem) a například ve čtvrté větě Francka je Maisky občas intonačně nepřesný. Ovšem výrazově nepřekonatelný.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 79:48

Body: 5 z 6

Michal Nejtek

Narodil se v Litoměřicích, absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komorní hudbu, věnuje se scénickým projektům (Lamenti, Pravidla slušného chování v moderní společnosti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v několika formacích (NTS, Michal Nejtek Trio). Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice), na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu, nyní učí na pražské AMU (kompozice).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.