úterý, 5. květen 2009

Metropolitan Opera Gala

Napsal(a) 

(Verdi, Puccini, R. Strauss, Mozart, J. Strauss)

Martina Arroyo – soprán, Montserrat Caballé – soprán, Plácido Domingo – tenor, Birgit Nilsson – soprán, Leontyne Price – soprán, Regina Resnik – mezzosoprán, Richard Tucker – tenor, Robert Merrill – baryton, Teresa Zylis-Gara – soprán, Franco Corelli – tenor, Metropolitan Opera Orchestra, Richard Bonynge, James Levine, Karl Böhm, Francesco Molinari-Pradelli, Kurt Adler. Produkce: Thomas Mowrey. Text: A. Nahráno: live, 22. 4. 1972 Metropolitan Opera House, New York City. Vydáno: 1972. TT: 58:20. ADD, digitally remastered. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6540 (Universal Music).

Osobnost Sira Rudolfa Binga, dlouholetého ředitele Metropolitní opery v New Yorku, je známa především milovníkům opery. Také u nás vyšla jeho kniha „5000 večerů v opeře“, v níž popisuje svoji životní pouť, která vyústila ve více než dvacetileté působení ve vrcholné funkci u přední světové scény. Je pravda, že poválečný operní život byl do značné míry Bingem ovlivněn, neboť výsostné postavení MET působilo i na evropská i další světová operní divadla. Vždyť dodnes platí, že kdo se dostal do MET, dosáhl vrcholu. V dubnu 1972 bylo v New Yorku uspořádáno galapředstavení na rozloučenou se Sirem Bingem, chystajícím se na odpočinek. (Za jeho působení byla také v roce 1966 otevřena nová budova MET, sloužící dodnes.) Všechny tehdejší hvězdy operního nebe se snažily vzdát odcházejícímu řediteli hold a poděkovat mu za vše, co pro ně i věhlas tohoto divadla udělal. CD nahrávka je věrnou kopií LP desky, která byla krátce po galavečeru vydána s výběrem toho nejlepšího, co na něm zaznělo. Uslyšíme sytý soprán Martiny Arroyo , která zde působila od roku 1958, nezaměnitelný témbr Montserrat Caballé (nastoupila v roce 1965), hrdinný tenor Plácida Dominga (od roku 1968), náročný part Straussovy Salomé v podání proslulé Birgit Nilsson (od roku 1959), koloratury Leontyne Price (od roku 1960) ve Figarově svatbě – a právě v tomto úryvku je snad nejvíce znát, jak se za 35 let změnil názor na mozartovskou interpretaci. Lentyne Price je mimořádně disponovaná, ale dostáváme se k hlavnímu problému celého projektu: nádherné výkony pěvců nejsou již tolik podpořeny orchestrem, který se zvukově slévá i ve vytříbených operních partech. (Na tom bohužel nic nezmění ani skutečnost, že mezi dirigenty najdeme taková jména, jako například James Levine či Karl Böhm .) Pěvecké výkony rozhodně tolik dnes již překonaným interpretačním přístupem netrpí. Můžeme uvést i další osobnosti z této nahrávky: Reginu Resnik , Richarda Tuckera , Roberta Merilla (všichni v MET již od roku 1945) a Teresu Zylis-Gara (od roku 1968) a Franca Correlliho (od roku 1960), kteří disponují velmi znělými a pohyblivými hlasy. Připomenutí osobnosti Sira Rudolfa Binga je jistě přínosem, otázkou ovšem zůstává, zda je možno live divadelní záznam i po remasteringu zařadit mezi zdařilé.

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.