Maurice Ravel: Dafnis a Chloé (Suita č. 2), Španělská rapsodie – Igor Stravinskij: Zpěv slavíka, Pták Ohnivák (suita z r. 1919)

New York Philharmonic, Lorin Maazel. Produkce: Hartmut Bender. Text: A. Nahráno: live, 2006 – 2007 Avery Fisher Hall, New York. Vydá-no: 2007. TT: 79:59. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 7175 (distribuce Universal Music).

Při prvním pohledu na edici DG Concert v loňském roce jsem se neubránil podezření, že už i renomovaná firma se v dnešní nelehké době snaží realizovat své nové projekty cestou nejsnazší – prostřednictvím přistavených mikrofonů na živých koncertech. Navíc nabízené tituly se už dříve mnohokrát objevily v dokonale propracovaných nahrávkách studiových – tedy nic nového pod sluncem! O tom, že se nejedná o kompromis, nýbrž naopak o nový počin, který zároveň přináší pro budoucnost potřebnou ukázku špičkové interpretace počátku 21. století, jsem byl poučen už z prvních titulů. A máme zde další důkaz! Od počátku Ravelova Dafnise jsme vrženi do nádherného obdivuhodně propracovaného zvukového vlnobití. Znovu se naskýtá otázka, zda sbor, který je v původní partituře předepsaný a je nesporně velmi působivý, je skutečně nezbytný. Zde už jsme tak nasyceni, že po něm ani netoužíme! Jen v těch nejexponovanějších zvukových pasážích přece jenom cítíme, že nejsme ve studiu, ale na živém koncertě. Mimohudební zvuky jsou ovšem minimální. Španělská rapsodie hýří nejen zvukovými finesami, ale tepe strhujícím rytmem v nejrůznějších proměnách. Oproti jiným nahrávkám (Previn, Dutoit) však bychom přece jenom čekali pádnější koncovku. Stravinského Zpěv slavíka je pozoruhodnou hrou zvukových barev a nejrůznějších gagů! Velké mistrovství projevil flétnista ve vlastním „zpěvu slavíka“ (skoro by si zasloužil být jmenován v bookletu!). Interpretačním vrcholem je dokonalé a dirigentem promyšlené propracování zvukově exponovaných proměn závěrečné věty. Mnohokrát nahrávané suity ze Stravinského Ptáka Ohniváka umožnily předním orchestrům blýsknout se svými uměleckými kvalitami, smyslem pro zvukové nuance. Newyorská filharmonie využila k exhibici svých možností Stravinského typicky úsečných výrazových prostředků, avšak rovněž i smyslu pro lyriku „široké ruské duše“ (Chorovod princezen!) dokonale. Každá věta je nabita zajímavými nápady, závěrečný nástup lesního rohu je připraven excelentně! Milovníci přesného až oslňujícího zvuku moderního symfonického orchestru si skutečně přijdou na své. Maazel je od počátku až do konce nenechá vydechnout. Nezbývá než oněm přítomným závidět!

Booklet řady DG Concert je koncipován velmi zajímavě. Imituje původní orchestrální programy – máme skutečně pocit, že jsme na koncertě v Avery Fisher Hall. Text je velmi obsažný – všímá si všech skladeb a účinkujících. Zajímavostí jsou věcné a v přehledné formě vyjmenované informace v záhlaví každé skladby, týkající se životních dat autora, dat kompozice a premiéry uváděného díla, ba dokonce jeho prvního uvedení v Newyorské filharmonii.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: