sobota, 2. září 2006

Martina Janková: Voyage

Napsal(a) 

Martina Janková: Voyage Martina Janková: Voyage

Martina Janková - soprán, Gérard Wyss - klavír. Produkce: Martina Janková, Malgorzata Albinska-Frank, Daniel Goodwin. Text: N, F, Č. Nahráno: Radio Studio DRS Zürich, 9/2004. Vydáno: 2005. TT: 70:03. DDD. 1 CD Philips 476 301-9 Universal Music Switzerland.

Česká sopranistka Martina Janková žije a pracuje už celé desetiletí ve Švýcarsku a postupně se propracovala k významným sólovým úkolům na mezinárodní hudební scéně. Stranou kultu hvězd zpívá mladá žena s velmi příjemným a velmi dobře ovládaným hlasem na úrovni, která snese vysoká měřítka. Jestliže se nyní rozhodla natočit písňovou desku, učinila tak v okamžiku dosažené zralosti, která jí umožňuje naprostou přesvědčivost. Ještě podstatnější a zajímavější však je, že tak učinila se záměrem neprezentovat primárně svou virtuozitu, ale především konkrétní duchovní hodnoty, svůj názor na svět a důvody pro výběr interpretované hudby - tedy něco ze své duše. Projekt nazvala Cesta. Písně jsou v něm seřazeny tak, že svými náměty a výrazem tvoří sled od dětství přes hledání po dozrání a nalezení smyslu života. Janková je vynikající hned v první položce - Musorgského Dětské světničce : v čistém nekomplikovaném rejstříku střídá úsměv, rozhorlenost, zarputilost, dychtivost, udýchanost, tajemnost a plačtivost, ve velmi realistickém projevu sahá k náznaku deklamace, k minuciézní agogické a emocionální proměnlivosti. Rozkošná je modlitbička i velmi trefně napodobená dětská opravdovost a upřímná naivita v dalších písních cyklu. Pěkné kantilény rozvíjí nad klavírním podkresem v nostalgických písních Richarda Strausse (Mädchenblumen ), zajímavým temnějším témbrem zaujme v Dvořákově klidné, poetické milostné poezii (Milostné písně ). Jestli má ve svém průzračném a stylově úměrném projevu nějaké slyšitelné limity, pak je to jen na několika místech u nejvyšších tónů, které se ozvou útleji, než by v danou chvíli posluchač čekal; není to však rušivé. Posmutněle vážné, s velkým vcítěním zpívané jsou tři písně z tvorby Othmara Schoecka. Dvořákovy Biblické písně pak - alespoň některé - v této podobě pro vysoký hlas vyznívají dynamičtěji a vypjatěji, ne tak prvoplánově niterně, ale přesto výjimečně oduševněle, soustředěně a s plným vědomím jejich obsahu. Deska zastihla Jankovou v okamžiku, kdy může výrazně doplnit dosavadní především operní profil. K interpretaci písní je charakterem a velikostí hlasu, komorní zkázněností i vnitřním citovým bohatstvím evidentně předurčena.

Vydavatel: Philips/Universal Music Switzerland

Stopáž: 70:03

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.