Martina Janková: Voyage

Martina Janková – soprán, Gérard Wyss – klavír. Produkce: Martina Janková, Malgorzata Albinska-Frank, Daniel Goodwin. Text: N, F, Č. Nahráno: Radio Studio DRS Zürich, 9/2004. Vydáno: 2005. TT: 70:03. DDD. 1 CD Philips 476 301-9 Universal Music Switzerland.

Česká sopranistka Martina Janková žije a pracuje už celé desetiletí ve Švýcarsku a postupně se propracovala k významným sólovým úkolům na mezinárodní hudební scéně. Stranou kultu hvězd zpívá mladá žena s velmi příjemným a velmi dobře ovládaným hlasem na úrovni, která snese vysoká měřítka. Jestliže se nyní rozhodla natočit písňovou desku, učinila tak v okamžiku dosažené zralosti, která jí umožňuje naprostou přesvědčivost. Ještě podstatnější a zajímavější však je, že tak učinila se záměrem neprezentovat primárně svou virtuozitu, ale především konkrétní duchovní hodnoty, svůj názor na svět a důvody pro výběr interpretované hudby – tedy něco ze své duše. Projekt nazvala Cesta. Písně jsou v něm seřazeny tak, že svými náměty a výrazem tvoří sled od dětství přes hledání po dozrání a nalezení smyslu života. Janková je vynikající hned v první položce – Musorgského Dětské světničce : v čistém nekomplikovaném rejstříku střídá úsměv, rozhorlenost, zarputilost, dychtivost, udýchanost, tajemnost a plačtivost, ve velmi realistickém projevu sahá k náznaku deklamace, k minuciézní agogické a emocionální proměnlivosti. Rozkošná je modlitbička i velmi trefně napodobená dětská opravdovost a upřímná naivita v dalších písních cyklu. Pěkné kantilény rozvíjí nad klavírním podkresem v nostalgických písních Richarda Strausse (Mädchenblumen ), zajímavým temnějším témbrem zaujme v Dvořákově klidné, poetické milostné poezii (Milostné písně ). Jestli má ve svém průzračném a stylově úměrném projevu nějaké slyšitelné limity, pak je to jen na několika místech u nejvyšších tónů, které se ozvou útleji, než by v danou chvíli posluchač čekal; není to však rušivé. Posmutněle vážné, s velkým vcítěním zpívané jsou tři písně z tvorby Othmara Schoecka. Dvořákovy Biblické písně pak – alespoň některé – v této podobě pro vysoký hlas vyznívají dynamičtěji a vypjatěji, ne tak prvoplánově niterně, ale přesto výjimečně oduševněle, soustředěně a s plným vědomím jejich obsahu. Deska zastihla Jankovou v okamžiku, kdy může výrazně doplnit dosavadní především operní profil. K interpretaci písní je charakterem a velikostí hlasu, komorní zkázněností i vnitřním citovým bohatstvím evidentně předurčena.

Vydavatel: Philips/Universal Music Switzerland

Stopáž: 70:03

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: