čtvrtek, 15. září 2011

Markéta Mátlová - Music Moments

Napsal(a) 

Markéta Mátlová - Music Moments (Černohorský, Dowland, Händel, Mozart, Campion, Vivaldi, Bach) Markéta Mátlová - Music Moments (Černohorský, Dowland, Händel, Mozart, Campion, Vivaldi, Bach)

(Černohorský, Dowland, Händel, Mozart, Campion, Vivaldi, Bach)

Markéta Mátlová – soprán, Přemysl Vacek – loutna, Eva Tornová – cembalo, Musica Divina, Vivaldi Orchestra Praga, Český národní symfonický orchestr, Lubomír Mátl – dirigent. Text: Č, A, I, N. Nahráno: 2010, Studio 1 ČNSO, Praha. Vydáno: 2011. TT: 69:40. 1 CD CDE 004.

Debutová deska Markéty Mátlové , která právě končí studium na HAMU v Praze, byla pro mě překvapením. Byl jsem překvapen příjemným, zdravým hlasem, který skrývá možnosti nadějného rozvoje. Typově bych jej přirovnal k Martině Jankové, přičemž je zřejmé, že musí ještě na sobě hodně pracovat a zrát. Na druhé straně jsem byl překvapen, že se rozhodla pro profilové CD už teď, kdy ji čeká ještě hodně práce a ne vše je na desce v odpovídající kvalitě. (Program byl asi tvořen při vědomí, že zpěvačka potřebuje desku, kterou by se mohla prezentovat před agenturami, uměleckými partnery a orchestry.) Ne vše zvládá tak, aby stála vysoko nad technickými nároky interpretované hudby. To je hlavně případ Mozartova moteta Exultate, jubilate . Velmi dbala na stylovou čistotu a většinou se jí to podařilo. Nejvíce se mi líbil její výlet do hudby anglické renesance (Dowland, Campion), jenž byl pozoruhodně kvalitní. Hned po Magdaleně Kožené nejlepší interpretace, jakou jsem od české zpěvačky slyšel. Markétu Mátlovou, zdravý plod známé hudebnické rodiny, může čekat úspěšná kariéra.

Body: 2 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.