Jordi Savall – basse de viole, Pierre Hantai – cembalo, Philippe Pierlot – basse de viole, Rolf Lislevand, Xavier Díaz-Latorre – teorby a kytary, Andrew Lawrence-King – trojitá harfa, Pedro Estevan – perkuse. Produkce: Alia Vox. Text: A, N, F, Š, I, katalánsky, kastilsky. Nahráno: 21., 31. 8., 1., 7., 8. 9. 2006, Saint Michel en Thiérache, Aisne. Vydáno: 2006. TT: 47:59, 56:39. DSD. 2 SACD Alia Vox AVSA9851 (distribuce Classic). Alternativa: Sophie Watillon (Alpha 036).
Tour de force a jeden z vrcholů cest nemnohého gambisty, Suitte d0un Gout Etranger , ze čtvrté sbírky skladeb pro violu da gamba a basso continuo „Pieces a une et a trois violes“ z roku 1717 francouzského barokního skladatele a gambového virtuóza Marina Maraise, je předmětem interpretace Jordiho Savalla na novém titulu vycházejícím u jeho domovského labelu Alia Vox.
Doprovodných a spolutvůrných partů se zhostili Rolf Lislevand, Xavier Díaz-Latorre (barokní kytary a teorby), Pierre Hantai (cembalo), Andrew Lawrence-King (trojitá harfa), Pedro Estevan (perkuse) a Philippe Pierlot (basse de viole). Tato nahrávka vznikla jako záznam současného interpretačního umění, výsledku třiceti let vývoje hry a názorů Savalla na interpretaci nejpodivnějších ze skladeb pro violu da gamba Marina Maraise. Posluchač se dostává ke skladbám, které jsou pro Savalla, podle jeho vlastních slov, spojujícím i prvotním bodem zájmu o poučenou interpretaci staré hudby i hry na violu da gamba s celou interpretační historií k dnešku. Při poslechu a porovnávání starších Savallových interpretací na nahrávkách, kde se větší či menší část skladeb z této sbírky objevila, s interpretací dnešní je možné sledovat zintimňování a prohlubování niterné síly muzikálního, co tyto především technicky komplikované skladby skrývají. Od nahrávky z roku 1977 přes soundtrack k filmu Tous les matins du monde k současnosti se jádro spoluhráčů nezměnilo. Aranžmá doprovodů na nahrávce nejnovější jsou v porovnání se staršími více efektní a extrovertní. Stejně jako se stále vyvíjí historicky poučená interpretace, jsou zde i jiné velké hudební osobnosti dneška, které se postavily tomuto gigantovi gambové literatury. Nejčerstvějším a kritikou kladně hodnoceným interpretům vévodí Sophie Watillon a její několik let stará nahrávka „Marin Marais Le Reveuse, & autres pieces de viole“ (Alpha 036). Temperament i výrazová škála Savalla a Watillon jsou naprosto odlišné. Zatímco Savall se spoluhráči jsou blíže jemnějším kontrastům mezi náladami s důrazem na měkkost a plnost tónu, Watillon je interpretka mimořádného muzikálního bohatství bouřlivých kontrastů a nálad, od nejintimnějších pohlazení přes mrazivé tóny až k momentům, kdy posluchač i přes oponu CD nahrávky vidí praskající žíně smyčců a cítí kouř ze střevových strun. Savall i Watillon jsou si rovnocennými vládci v říších svébytných hudebně-interpretačních světů a preference nahrávek tak zůstává na posluchači.
Body: 4 z 6
