pondělí, 15. březen 2004

Marc-Antoine Charpentier: Musique sacrée

Napsal(a) 

booklet booklet
Marc-Antoine Charpentier, hlavní francouzský představitel carissimiovského oratoria, je známý široké veřejnosti především díky své předehře k Te Deum H. 146, jež byla roku 1953 vybrána za znělku vysílání Eurovize. Nezůstalo jen u toho a díky houževnaté práci odborníků a intepretů se povědomí o Charpentierovi rozšířilo o znalost jeho duchovní vokální tvorby, známá je též skladatelova dlouholetá spolupráce s Moliérovou divadelní společností. Poněkud na okraji zájmu se ocitlo Charpentierovo duchovní instrumentální dílo, a právě na to se zaměřil Reinhard Goebel se svým souborem Musica Antiqua Köln . Interpreti nahrávkou jednak oslavili pětadvacet let s labelem Deutsche Grammophon - Archiv Produktion (k této příležitosti se vztahuje příjemné bonusové kompilační CD typu "tbe best of"), jednak přišli se svou "troškou" do letošních oslav 300. výročí od Charpentierova úmrtí.

Snímek představuje v prvé řadě zcela unikátní skladbu Messe pour plusieurs instruments H. 513 , navazující na tradici francouzské varhanní mše ("messe d'orgue"). Jednotlivé bohoslužebné části (zde Kyrie, Gloria, Offetorium a Sanctus ) zkombinovali interpreti s chorálními vstupy, a tak se například Kyrie skládá celkem z devíti úseků, v nichž se střídá zpěv sboru s nástroji různého obsazení. Další jedinečnou ukázkou Charpentierova díla jsou suity "pour un reposoir" (Symphonies pour un reposoir H. 508 , H. 515 a Ouverture des que la procession parait H. 523 ), které byly určeny pro slavnostní procesí, zde konkrétně slavnost Těla Páně. V tomto případě se Goebel rozhodl nevyužít jednohlasý zpěv vzhledem k většímu rozsahu suit. Zbytek nahrávky tvoří kromě Suity pro smyčce H. 545 drobnější chrámové skladby.

Z dramaturgického hlediska jde bezesporu o mimořádně atraktivní snímek, který by ale vyšel naprázdno nebýt adekvátní interpretace. Té se s přehledem ujala Musica Antiqua Köln, evidentně ve skvělé formě a v plném nasazení. S pestrostí výrazových nuancí výborně vykreslila charakter skladeb, ať už důstojněji rozjímavého či jásavého rázu, skvěle vystihla barokní taneční rytmy, nemluvě o mistrném ovládání nástrojů. Reinhard Goebel sice v komentáři v bookletu upozorňuje na náročnost Charpentierovy hudby, v tak vášnivém podání se však vaše uši bez potíží do skladeb hned od začátku "zakousnou" a "nepustí", dokud neuplyne celých 71 minut desky.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 71:09

Nahráli: Musica Antiqua Köln, Vokalensemble Köln, Reinhard Goebel

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.