pondělí, 6. září 2004

Marc - Antoine Charpentier: Messe a 8 voix et 8 violons et flutes, Motet Miseremini mei

Napsal(a) 

Marc - Antoine Charpentier (1645 - 1704) patří ke skladatelům, jejichž díla jsou hojně nahrávána. Je tomu tak nepochybně proto, že patří k největším komponistům francouzského baroka. Na poli církevní hudby byl již za svého života ceněn jako jeden z největších skladatelů své doby.

Ve Francii, kde církev stála poněkud v pozadí vůči určujícímu prostředí versailleského dvora, se téměř nevyskytovaly rozsáhlé kompozice zhudebňující mešní ordinarium, které se běžně komponovaly v Itálii, Německu či habsburské monarchii. To bylo dáno také tím, že Ludvík XIV. mnohem častěji navštěvoval krátkou tichou než velkou mši, jež mu připadala zbytečně zdlouhavá. Charpentier byl jedním z mála francouzských skladatelů, kteří se skládání "velkých" mší věnovali.

Uvedená nahrávka nám představuje rané dílo - Mši pro 8 hlasů, 8 smyčových nástrojů a flétny . Charpentier v této mši ze 70. let 17. století využil způsob vedení hlasů, kterému se naučil nedlouho předtím v Itálii u Carissimiho. Obecně lze říci, že v Charpentierově chrámové tvorbě lze najít mnohem více italienismů než v jeho tvorbě operní, v níž se více držel lullyovské tradice.

Interpretace mše je značně subtilní. Snad příliš zdůrazňuje zmíněné italské vlivy, je takřka změkčilá mnohými legáty, často chybí typicky francouzské ostřeji vyhraněné frázování. Přílišná vázanost frází vzbuzuje někdy dojem jednotvárnosti. Tempa jsou volena většinou dosti opatrně. Určitou zajímavostí je použití hudby z Charpentierovy nejznámější comedie-balletu Zdravý nemocný (La malade imaginaire ) ve dvou ritornelech a místo offertoria. Zpěvní hlasy sólistů působí relativně vyrovnaně. Svým témbrem patrně nejvíce zaujmou obě sopranistky - Mária Zadori a Gabriela Jani . Zřejmě nejslabším článkem je tenorista Rezsö Kutik (zejména v č. 6 Domine Deus a č. 10 Crucifixus ). Soubor Orfeo Orchestra hrající na dobové nástroje podává solidní profesionální výkon. Nahrávka nepostrádá některé vynikající momenty, například č. 12 Cuius regni non erit finis nebo č. 20 Benedictus . Výše uvedené výhrady k interpretační koncepci platí plně i pro motet Miseremini mei , který pochází z časově stejného období. Snímek jako celek milovníky francouzského baroka neurazí, ale bohužel ani nenadchne.

Vydavatel: Hungaroton / Panther

Stopáž: 72:17

Nahráli: Mária Zádori, Gabriela Jani - soprán, Péter Bárány, Zoltán Gavodi - kontratenor, Rezsö Kutik, András Regenhart - tenor, István Kovács, Máté Sólyom-Nagy - bas, Purcell choir, Orfeo Orchestra, György Vashegyi

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.