středa, 19. červenec 2006

Manuel Hidalgo: Nuut, Introdukce a fuga, Gran Nada

Napsal(a) 

Manuel Hidalgo: Nuut, Introdukce a fuga, Gran Nada Manuel Hidalgo: Nuut, Introdukce a fuga, Gran Nada

Teodoro Anzellotti - akordeon, WDR Sinfonieorchester Köln, Peter Rundel. Produkce: Westdeutscher Rundfunk Köln. Text: N, A. Nahráno: 1/2004, 2/2005, Köln. Vydáno: 2005. TT: 42:27. DDD. 1 CD Winter&Winter 910 117-2 (distribuce 2HP Production).

Ten, kdo již někdy držel v ruce některé z CD mnichovského vydavatelství Winter&Winter, mi jistě potvrdí, že tyto nahrávky zapůsobí na první pohled. Samotný obal je totiž uměleckým artefaktem, který tvoří spolu s hudbou celek a představuje zpravidla výtvarné dílo soudobého umělce (zde Jerry Zeniuk ). Z tohoto důvodu je již tradičně textová část bookletu omezena na nejnutnější minimum informací (více lze najít na webových stránkách firmy www.winterandwinter.com). Důležité však je, že to, co se skrývá uvnitř obalu, bývá neméně zajímavé. Tentokrát se jedná o autorské CD skladatele Manuela Hidalga (*1956, Andalusie) se dvěma vlastními skladbami, mezi které vložil transkripci poslední věty Beethovenovy Klavírní sonáty op.106 , známé pod názvem "Hammerklavier" . Všechny tři skladby jsou určeny pro akordeon a orchestr (ve skladbě Gran Nada pouze smyčcový).

Interpretaci akordeonisty Teodora Anzellottiho nelze nic vytknout. Kromě několika přesvědčivých virtuózních pasáží (především v Beethovenovi) je však akordeon představen hlavně jako součást orchestru. Je třeba ocenit, s jakou lehkostí a samozřejmostí pracuje Hidalgo s akordeonem. Ve webernovsky laděné skladbě Nuut (1992) je akordeon zcela integrován do orchestru a Hidalgo dokázal, že se vhodně zvolenými rejstříky zní jako jeho přirozená součást (místy až splývá s dechovými nástroji). Zvuk akordeonu více vyniká ve spojení se smyčcovým orchestrem ve skladbě Gran Nada (1996 - 1997), kde se uplatňují i specifické techniky hry na akordeon (například rytmický pohyb měchu "naprázdno").

Za zvláštní pozornost stojí Beethovenova Introdukce a fuga z op.106 . Vás, kteří nedůvěřivě (či přímo nevěřícně) pohlížíte na tuto transkripci, musím ujistit, že se nejedná o snahu za každou cenu rozšířit akordeonový repertoár. Manuel Hidalgo chápe Beethovenovu Sonátu op. 106 jako výzvu k novodobému pojetí geniálního klasika (ostatně není to jediná jeho transkripce Beethovena). Tento postoj je vyjádřen citátem F. Nietzscheho otištěným v bookletu a uvedeným slovy: "Corriger la fortune". Nietzsche považoval některé Beethovenovy sonáty (včetně op. 106) v podstatě za symfonie v nedokonalé klavírní podobě a předpovídal jim znovuzrození skrze některého z mistrů instrumentace příštích generací. A přestože si, narozdíl od Nietzscheho, nemyslím, že je potřeba Beethovenovy klavírní sonáty "oživovat", Hidalgo je pro mě skutečným mistrem instrumentace a jeho transkripci rozhodně stojí za to slyšet.

Vydavatel: Winter&Winter/2HP Production

Stopáž: 42:27

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.