úterý, 16. listopad 2010

Magdalena Kožená - Lettere amorose

Napsal(a) 

Magdalena Kožená - Lettere amorose Magdalena Kožená - Lettere amorose

Magdalena Kožená – mezzosoprán, Private Musicke, Pierre Pitzl. Produkce: Arend Prohmann. Nahráno: 2009. Vydáno: 2010. Text. A, N, F. TT: 61:34. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 8764 (Universal Music).

Nové album Magdaleny Kožené už bylo delší dobu předznamenáno koncerty s renesančními písněmi. S nimi vystoupila před rokem na jubilejní Smetanově Litomyšli i Concentu Moraviae. Komorně laděný program staré hudby jako by ohlašoval návrat pěvkyně do světa staré hudby, ze kterého vyšla. A technicky bravurně zvládnutý hlas, smysl pro text i objevná dramaturgie daly koncertům ráz výjimečné události. Na vydání CD navíc, jak je marketingovým zvykem, naváže další série koncertů, dva z nich dokonce u nás: v Brně a v Holešově.

Název Milostné dopisy je převzat ze skladby Claudia Monteverdiho, která tu ale není – sám slavný Monteverdi tu je zastoupen jen jednou, všechny skladby jsou z této doby nebo trochu pozdější: Vitali, d‘India, Caccini, Merula, Sanz, Marini, Kapsberger, Foscerini a Strozzi. Je zde celkem dvanáct písní a pět instrumentálních kousků pro renesanční strunné nástroje. Společné je téma lásky a až na pár žertovných skladeb převažuje vážnější tón. Nahrávka neobsahuje jenom krátké kusy, ale i dva dlouhé „monology“ s dramatickými prvky. Z nich je nejpůsobivější Merulova Ukolébavka – Canzonetta spirituale sopra allananna: Hor ch‘é tempo di dormire . Panna Maria zde uspává malého Ježíška, ale postupně se v ní ale zrcadlí strach a předzvěst budoucího Kristova utrpení. Ač mají některá čísla charakter krátkých písniček, je dobré je sledovat s textem, který není triviální.

Decentní a rytmicky živý doprovod souboru Private Musicke navozuje velmi přesvědčivě salónní atmosféru renesančních paláců.

Nový titul trochu překvapí nekonvenční a velmi stylizovanou fotografií na obalu, ale tím ať se zabývají grafikové. Vysoká míra stylizovanosti je ale charakteristická i pro způsob interpretace. Ten je bližší áriím než komorně laděným písním, zatímco renesanci možná lépe sluší jistá výrazová přirozenost a přímočarost. Nelze pochybovat o tom, že Magdalena Kožená zůstává svá, originální ve výběru skladeb i v přístupu. Nahrávka si člověka získá, když přistoupí na její licenci a také na posazení hlasu, který nemá ani lehké sopránové výšky, ani barvité mezzosopránové hloubky. Album můžeme částečně porovnat s několik let starým renesančním titulem Anne Sophie von Otter Music for a while. Otterová ale sáhla po vtipnějších kusech, převážně anglických, které jsou také s větší jiskrou a humorem podány, je tu víc kontrastů a celkové bezprostřednosti. Toto album je jakýmsi vážným protipólem kratochvilné renesance. I když sama Kožená v bookletu říká, že jde o návrat k hudbě, na které vyrostla a jejíž podstatou je jednoduchost, nabízí vysoce ušlechtilé a na technice postavené zpívání v jedné výrazové poloze.

Body: 5 z 6

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.