úterý, 4. říjen 2005

Luigi Dallapiccola

Napsal(a) 

Luigi Dallapiccola Luigi Dallapiccola
Tartiniana, Due Pezzi, Variazioni per Orchestra, Piccola Musica Notturna, Frammenti Sindonici dal Balletto "Marsia", Variazioni per Orchestra

James Ehnes - housle, BBC Philharmonic, Gianandrea Noseda. Produkce: Brian Pidgeon, Mike George. Text: A, N, F. Nahráno: 4/2004, Studio 7 rozhlasu Manchester. Vydáno: 2004. TT: 73:07. DDD. 1 CD Chandos CHAN 10258 (distribuce Panther).

Luigi Dallapiccola (1904-1975) je považován za jednoho z prvních italských skladatelů, kteří aplikovali dvanáctitónovou kompoziční metodu. Po druhé světové válce přešel k jakési "neoklasické" fázi, v níž sice konstrukční prvky dodekafonie neopustil, spojil je však s tradičními elementy - jak někteří životopisci konstatují, byl koneckonců Ital. Tartinianou z roku 1951 se k italské tradici přihlásil (podobně jako Stravinskij prostřednictvím Pergolesiho), jeho zacházení s předlohou je však ve variování značně volné. Již předtím ve Dvou kusech (Due pezzi ), které jsou orchestrální adaptací Dvou studií z roku 1947, uplatnil sarabandu, balet Marsia si tématicky o propojení historického s novým přímo říkal. Malá noční hudba (Piccola Musica Notturna ) zní zcela jinak než Mozartův hit: je to jednovětá skladba a její náladu už naznačuje tempový a přednesový údaj Molto tranquilo, ma senza trascinare . Je věnována náruživému propagátoru moderní hudby, dirigentu Hermannu Scherchenovi. Variace pro orchestr jsou z let 1953-54 a jsou orchestrací Dallapiccolovy klavírní skladby Quaderno Musicale di Annalibera . Jedenáct variací prozrazuje webernovský vliv, nejen celkovou stručností (pátá variace alla Serenata má pouhých dvacet sekund), ale absolutní abstrakcí materiálu na nejnutnější elementy. Interpretačně není taková hudba jednoduchá, zde získala prvotřídní interprety. Není jednoduchá ani posluchačsky, výhodou nahrávky je, že si ji lze libovolně "dávkovat", opakovat a pronikat do ní pozvolna. Rozhodně za to stojí.

Vydavatel: Chandos/distribuce Panther

Stopáž: 73:07

Nahráli: James Ehnes - housle, BBC Philharmonic, Gianandrea Noseda

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.