pondělí, 26. leden 2009

Ludwig van Beethoven - The Cello Sonatas

Napsal(a) 

Ludwig van Beethoven - The Cello Sonatas Ludwig van Beethoven - The Cello Sonatas

Ľudevít Kanta – violoncello, Norbert Heller – klavír. Produkce: Yukari Saito Kantová. Text: Japonsky, A. Nahráno: 6/2007, Bunka Kaikan, Kanazawa, Japonsko. Vydáno: 2008. TT: 59:21. DDD. 2 CD Pance Music PANU –7004/5. Alternativa: Rostropovič, Richter (EMI), Fournier, Kempff; Fournier, Gulda (Deutsche Grammophon), Bylsma, Immerseel (Sony), Chuchro, Panenka (Supraphon).

Již více než třicet dvojic nahrálo všech pět Beethovenových Sonát pro violoncello a klavír . Dokonce Mstislav Rostropovič a Svjatoslav Richter se k nim vrátili několikrát; jejich nahrávku pro EMI považuji za referenční. Recenzovaný komplet je na první pohled zajímavý tím, že jej vydala u nás zcela neznámá japonská firma Pance Music a že projekt realizoval česko-slovenský umělecký tým – již dvacet let v Japonsku žijící a pracující slovenský violoncellista Ľudevít Kanta , někdejší laureát soutěže Pražského jara, a český pianista Norbert Heller . Je dobře, že se konečně účastnil takového beethovenského projektu i Čech. Nahrávka dvojice Chuchro – Panenka je sice velmi dobrá, ale byl nejvyšší čas přinést nový pohled a nová interpretační řešení. Jedná se o velmi kvalitní projekt. Konkurence je obrovská, nicméně japonský projekt se v diskografii neztratí. Na rozdíl od řady jiných je v tomto případě klavír koncepčně povýšen na úroveň cella a je to velmi komorní záležitost, včetně volby dynamiky. Oba umělci jsou evidentně naladěni na stejnou výrazovou strunu, jsou skvělými sólisty i komorními hráči. Poslouchat tento komplet není však radostí jen kvůli zralé interpretaci, ale i kvůli zvukovému obrazu. Nahrávka byla realizována v červnu 2007 v sále Bunka Kaikan v městě Kanazawa poblíž Nagoje a akustické parametry lokace se vyrovnají špičkovým sálům Evropy. Klavír Steinway, který byl použit, patří k nejlepším, které jsem měl možnost slyšet. Jediným negativem je to, že se nahrávka bude v Evropě jen těžko shánět, jak je u japonských firem špatným zvykem.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.