Ludwig van Beethoven – Symfonie č.6, Leonora III.

The Philadelphia Orchestra, Riccardo Muti. Produkce: David Groves. Text: A, N. Nahráno: 9/1987, 11/1988, Memorial Hall, Fairmount Park, Philadelphia. Vydáno: 2006. TT: 59:37. DDD. 1 CD EMI Classics 09463 414122 2 (EMI).

Riccardo Muti natočil v druhé polovině osmdesátých let komplet Beethovenových symfonií se „svým“ tehdejším Philadelphským orchestrem, kde působil více jak desetiletí jako hudební ředitel. Z tohoto kompletu vychází v reedici recenzovaný disk. Mutiho interpretace nijak nevybočuje ze zažitého standardu a tradičního pohledu na Beethovenovou hudbu. Je to interpretace postavená především na zvukovosti a mohutnosti moderního symfonického orchestru. Je zřejmé, že u Pastorální symfonie (s výjimkou Bouřky) není nutné hnát orchestr do hystericky dramatického výrazu a hudba plyne jaksi sama, ale v případě Leonory bych přeci jen uvítal něco jiného než pořád krásný, kultivovaný a skoro až uspávací výraz. Dynamiku nemá Muti bůhvíjak vycizelovanou, o artikulaci ani nemluvě. Vše je hráno velice pěkně, ale jak to u podobných nahrávek bývá, smyčce zcela překrývají dřeva i žestě, takže o spoustě nádherných vychytávek v instrumentaci a vedení hlasů nemá posluchač disku ani ponětí. Jediné, co občas trochu ruší, jsou pazvuky při hře dřev (zejména klarinet). Mutiho „Pastorálka“ svým charakterem velice připomíná nahrávky ostatních velkých amerických symfonických těles v tomto repertoáru. Bohužel, je s nimi až příliš lehce zaměnitelná. Ale pořád lepší výborný standard než originalita a exhibice za každou cenu.

Ivo Rozehnal

Body: 4 z 6

Sdílet článek: