Ludwig van Beethoven – Symfonie č. 5 c moll op. 67 Symfonie č. 7 A dur op. 92

Simón Bolívar Youth Orchestra of Venezuela, Gustavo Dudamel. Produkce: Igor Lanz. Text: A, N, F, Š. Nahráno: 2006/2, Ciudad Universitaria, Aula Magna, Caracas. Vydáno: 2006. TT: 69:07. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6228 (Universal Music).

Při pohledu na tuto novou produkci nás automaticky přepadnou všetečné otázky: K čemu znovu enormně známé Beethovenovy symfonie? Proč zrovna mládežnický orchestr z Venezuely? Snad pouze jméno dirigenta skýtá určitou přitažlivost, neboť se v poslední době objevilo na některých prestižních pódiích. Při poslechu a seznámení se s dalšími okolnostmi vyskytujícími se kolem této nahrávky ovšem velmi záhy zjišťujeme, že se jedná o událost výjimečnou, hodnou žlutého labelu. Jsme v zajetí evropského teritoria. Řadu let jsme sice poměrně dobře informováni o tom, co se děje v zámoří, avšak o latinské oblasti Ameriky toho víme jen velmi poskrovnu. Díky přísunu velkého množství kompaktních disků nám ovšem není úplně neznámý Orquesta Sinfónica Simón Bolívar . Firma Dorian Recordings prostřednictvím jeho nahrávek umožnila bližší poznání takových skladatelů jako Carlos Chávez, Mozart Camargo Guarnieri, Silvestre Revueltas, Alberto Ginastera, Julián Orbón či Antonio Estévez. Na tomto CD však jde o něco zcela jiného! Na jedné straně blíže poznáváme mladého dirigenta Gustava Dudamela (1981), na druhé straně ambiciózní orchestr mladých, jakožto produkt neuvěřitelně propracovaného venezuelského systému hudebního vzdělávání mládeže. Jeho metodika a především celospolečenská závažnost by zasloužily zvláštní pozornost. Připomeňme jen, že venezuelské děti se už ve dvou letech seznamují s hudebními nástroji, že ve školním věku muzicírují na školách i několikrát týdně a že orchestrů mladých existují v zemi desítky. Důkazem, že tento celospolečensky preferovaný, dlouhodobý, důsledný a blahodárný proces nepřináší užitek jen Venezuele, nýbrž celému světu, je právě Gustavo Dudamel. Podpisem exkluzivní smlouvy se žlutým labelem vstoupil na nejostřejší světové kolbiště a není přehnané spatřovat v něm jednoho z budoucích představitelů světové dirigentské školy. Vystupuje se špičkovými tělesy a v roce 2007 stanul v čele prestižních Göteborských symfoniků. Dudamelův debut u vydavatelství Deutsche Grammophon z hlediska volby repertoáru právě u této značky „domácího“ byl jistě velmi odvážný. Dirigent ji obhajuje neobyčejným zaujetím členů orchestru právě pro Beethovenovu hudbu, která nejlépe vystihuje jejich naturel a oni ji dokážou proto interpretovat způsobem nezatíženým tradicí, tedy naprosto bezprostředně. Jaký je výsledek? Je překvapující, že navzdory velkému nasazení k nám promlouvá Beethoven klasicistně čistý, ukázněný, prost jakýchkoliv nových prvků a pojetí, jaké bychom u takovýchto projektů očekávali. Jde o přístup sympaticky konzervativní, vše je promyšlené do posledního detailu! Je to Beethoven bez velkého patosu, ale zároveň bez jakýchkoliv tendencí k jiným, zlehčujícím výkladům, bez snahy o efektní, ba dokonce samoúčelně virtuózní kreace. Z obou nahrávek čiší ony sympatické atributy, jakými září špičkové mládežnické orchestry. Byť ne úplně všude vládne pedantický intonační nadhled, jaký známe u zavedených, jsme na rozdíl od nich obdařeni strhujícím nasazením s přirozeným, nikoliv spekulativně vymyšleným muzicírováním! Snad mi poněkud vadí přehnané tempo v závěru 5. symfonie , jež ústí až do jakéhosi zlehčujícího reje. Závěrečné akordy však zase nepůsobí onou patetickou „nekonečností“. Strhující tempo v závěru Sedmičky naopak nevadí. Skutečně úchvatná je dynamická škála od sotva slyšitelných pasáží až po strhující koncovky. Velmi zajímavý a příjemný je vlastní snímek, jeho perfektně sejmutý zvuk. Vše přichází jakoby z první ruky, jednotlivé nástrojové skupiny i instrumenty (dokonale rytmicky a výrazově precizně zřetelné fugato ve 3. větě, brilantní předávky ve 4. větě!) jsou báječně čitelné. Přitom je globální zvuk bezmála stovky hudebníků více komorní než velký symfonický. Je pravděpodobné, že vydavatelství zřejmě nepočítá s pokračováním nahrávání dalších Beethovenů. V každém případě jsme však nadmíru zvědaví na další nahrávky tohoto mimořádně nadaného mladého muže s taktovkou – ať už s tímto orchestrem ze své vlasti, tak s jinými předními tělesy, zvláště pak s Göteborskými symfoniky!

Body: 5 z 6

Sdílet článek: