pátek, 5. prosinec 2003

Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 4 a 6

Napsal(a) 

booklet booklet
Problémy gramofonových firem jsou v jednom směru pro zákazníky přínosem. Náklady na vznik nahrávky lze razantně snížit tím, že je pořízena buďto skutečným live záznamem, nebo falešným, kdy se setřihají většinou dvě provedení a je-li toho třeba, udělají se ještě separátně opravy. Mám pocit, že Simon Rattle trval na co největší volnosti skutečného živého záznamu jednoho koncertu.

Jeho nahrávky Beethovenových symfonií jsou podobně strhující jako před několika lety komplet Beethovenových klavírních koncertů, který realizoval s Alfredem Brendelem a Vídeňskou filharmonnií pro Philips Classics (tento projekt připomínají též podobné fotky a zelená barva bookletu). Čtvrtá ani Šestá symfonie nejsou nějak koncepčně převratné jako byl svého času beethovenovský komplet Johna Eliota Gardinera pro Archiv Produktion, ale budete-li mít otevřené uši a duši, tak vás osloví proud radosti a výsostného muzikantství, které doslova prýští z obou partitur. Je podivuhodné, jak každý orchestr, s kterým Rattle alespoň nějaký čas pracuje, podlehne kouzlu jeho génia a stane se znovuzrozeným, jednotně cítícím souborem individualit. Přestože se jedná o live nahrávky (nebo možná, že právě proto), jsou technicky dokonalé a mají obrovský energetický náboj. Pochopíte obsah pojmů pianissimo, fortissimo, subito piano, sotto voce, ba dokonce i to, že pastorálnost Pastorální symfonie není žádná antická idyla.

Jediné co mi trochu vadilo, byl až příliš skromný rozsah průvodního textu v bookletu. Předpokládám však, že se firma v tomto směru vyřádí při vydání kompletu všech symfonií.

Vydavatel: EMI Classics / EMI Czech Republic

Stopáž: 33:46 (4. symfonie), 44:41 (6. symfonie)

Nahráli: Wiener Philharmoniker, Sir Simon Rattle

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.