Ludwig van Beethoven: Sonáty pro klavír č. 5-8

Ludwig van Beethoven: Sonáty pro klavír č. 5 c moll, op. 10/1, č. 6 F dur op. 10/2, č. 7 D dur op. 10/3, č. 8 c moll op. 13 „Patetická“

Gerhard Oppitz – klavír. Produkce: neuvedeno. Text: N, A. Nahráno: 8. – 11. 11. 2004 Historischer Reitstadel, Neumarkt. Vydáno: 2004. TT: 74:51. DDD. 1 CD Hänssler Classic CD 98.201, Vol.1 (distribuce Rosa).

Německý klavírista Gerhard Oppitz se koncentroval na dílo Beethovena již u svého zřejmě nejvlivnějšího učitele Wilhelma Kempffa, u kterého studoval od roku 1973. Po vítězství v soutěži Arthura Rubinsteina v Tel Avivu v roce 1977 se následně nastartovala jeho mezinárodní kariéra. Gerhard Oppitz vystupoval a vystupuje s předními světovými tělesy a dirigenty a jeho repertoár tvoří zejména hudba německé tradice. V sólové sféře se věnuje zejména Bachovi, Beethovenovi, Mozartovi, na repertoáru má celé klavírní dílo Schuberta. V současné době platí za předního interpreta kompletního díla Brahmse. Další doménou je Oppitzovi hudba 20. století. Věnuje se autorům jako je Lutoslawski, Ligeti, Veerhoff, Messiaen, Henze nebo Boulez. Jeho diskografie skýtá více než 30 titulů.

Komplet nahrávek klavírních sonát Ludwiga van Bethovena otevírá sonátami s opusovým číslem 10 (sonáty c moll č. 1 , F dur č. 2 a D dur č. 3 ) a 13 – sonáta „Patetická“ . Oppitzova nahrávka vykazuje nespornou virtuozitu a nadhled, na první poslech je navýsost zřejmá velká vnitřní síla celku a vnitřní tah. Co se týká dynamiky, Oppitz si nelibuje v přehnaně slabém zvuku, a to ani u lyrických ploch nebo témat, která tak vyzní střízlivě a přirozeně. To se týká i pomalých vět. U rychlých vět je celkový intenzivní dojem podpořen zejména skvěle zvolenými tempy a velmi cíleně a působivě budovanými gradačními plochami a rovněž výraznými důrazy a sforzaty. Celková koncepce tedy nestojí na velkých dynamických zvratech, ale značném vnitřním nasazení, brilantnosti, jasnosti zvuku, dokonalém rytmu a budované naléhavosti. Beethovenské sonáty jsou prakticky nejfrekventovanějšími tituly v klavírní interpretační praxi nejen na koncertních pódiích. U Patetické to platí tím spíše, že patří k nejznámějším a nejhranějším z nich. Je velmi obtížné (možná nemožné) v tomto ohledu přinést revoluční ztvárnění, pokud se pohybujeme na poli obecně hudebně platných norem. Oppitzova „Patetická“ rozhodně nezůstává Beethovenovi tak, jak jej vidí dnešní doba, nic dlužna. Interpretačně o ní můžeme jen potvrdit výše uvedené kvality provedení ostatních sonát, velký vnitřní náboj a stylovost.

Vydavatel: Hänssler Classic/Rosa

Body: 5 z 6

Sdílet článek: