sobota, 28. únor 2004

Ludwig van Beethoven: Sonáty pro klavír a violoncello č. 4 C dur op. 102 č.1 a č. 5 D dur op. 102 č. 2

Napsal(a) 

booklet booklet
Po prvním dílu souborné nahrávky Beethovenových komorních skladeb pro violoncello, na němž byly Sonáty op. 5 a variace , vychází japonskému tandemu Hidemi Suzuki - Yoshiko Kojima druhý díl se Sonátami op. 102 . To také vysvětluje jinak už těžko akceptovatelnou stopáž desky. První díl byl kritikou přijat velmi dobře a nejinak tomu je s pokračováním. Do plachet obou sonát zkomponovaných v roce 1815 se už silně opírá vítr počínajícího romantismu a ve své době musely budit určitě velký rozruch. Naládovými poryvy, multihlasovou texturou a rozbíjením kompozičních šablon se doslova drasticky vymykají dobovému způsobu psaní pro tuto nástrojovou kombinaci. (Ostatně cello bylo vedle klavíru nebo houslí spíše chudým příbuzným.) Aby se alespoň přiblížily relativní zvukové autentičnosti, použila Kojima kladívkový klavír, konkrétně skvělou kopii nástroje Johanna Fritze (cca 1815) od Christophera Clarka z roku 1981. Cellista pak hraje na kopii parmského mistra G. B. Guadaniniho (1759), postavenou holandským houslařem Bartem Visserem v roce 1988. Toto nástrojové obsazení není jenom vhodné z hudebního hlediska, ale i z obchodního, protože nahrávek s fortepianem je výrazně méně nežli s moderním klavírem. Rozhodně se jedná o projekt hodný zvýšené pozornosti.

Vydavatel: Deutsche Harmonia Mundi / BMG

Stopáž: 35:20

EAN: 0028946376621

Nahráli: Hidemi Suzuki - violoncello, Yoshiko Kojima - fortepiano

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.