úterý, 9. prosinec 2003

Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet op. 130 B dur, Velká fuga op. 133Fugy K 405, Adagio a fuga c moll K 546*

Napsal(a) 

booklet booklet
Tři různé způsoby zacházení s fugou představuje na této nahrávce Hagenovo kvarteto . A nejen to. Mozartovy úpravy fug z Bachova Dobře temperovaného klavíru pro smyčcové kvarteto a kontrabas jsou spíše školními úlohami. Ovšem už Adagio a fuga c moll je v tomto obsazení skladbou neobyčejně výraznou. Interpretace spojuje polyfonní charakter skladeb a klasicistního ducha, střídmě a přitom velmi výrazně pracuje s barvou a dynamikou. Oba tituly ale tvoří jen předehru k jednomu z Beethovenových posledních kvartetů - Smyčcový kvartet op. 130 B dur v něčem připomíná suitu, kterou završuje monumentální Velká Fuga op. 133 . (Kvůli interpretačním nárokům musel Beethoven po premiéře poslední větu nahradit a tuto fugu vydat samostatně - dnes už je ale zvykem hrát dílo v původním tvaru.) Hagenovci jsou technicky úžasně disponováni a nejtěžší místa zvládají téměř s haydnovskou lehkostí. Hra působí naprosto přirozeně, měkce, radostně. Zahrát nejnáročnější pasáže z Beethovena s takovou nenuceností dovede málokdo. Na metu, kterou představuje Alban Berg Quartett sice ještě nedosáhli, ale mají k tomu všechny předpoklady. Nehrozí jim chladná dokonalost Melos kvartetu, místy ale schází kus zralosti a nadhledu, jakou mají nahrávky Amadeova či Smetanova kvarteta. Tato nahrávka je v pomalých větách hodně emocionální, v rychlých nápadně virtuózní. To je její síla i jistá slabina. Například slavná Cavatina působí velmi expresivně a romanticky, ale chybí tu potřebný vnitřní klid, který si tato spíše duchovní pasáž žádá. Závěrečná Velká Fuga je zahrána v tempu, které snad nemá obdoby. Přitom celou dobu slyšíme všechny čtyři hlasy. Je to pojetí "analytické" a zároveň působí velmi sevřeně - všichni hrají s maximálním nasazením, ale jako by vůbec nepoužívali sílu. Přístup, který volí Hagenovo kvarteto, se však mnohem víc hodí na dramatické Razumovské kvartety. Pozdního Beethovena prudké kontrasty místy rozbíjejí. I tak je to ale radost slyšet. Mám tedy dojem, že na interpretaci posledních Beethovenových kvartetů jsou v něčem přece jen příliš mladí. Jinak ale všechna čest.

Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music

Stopáž: 63:32

Nahráli: Hagen Quartett, Roberto Di Ronza - kontrabas*

Body: 5 z 6

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.