booklet
Martha Argerich - klavír, Renaud Capucon - housle, Mischa Maisky - violoncello, Orchestra della Svizzera italiana, Alexandre Rabinovitch-Barakovsky. Produkce: Carlo Piccardi, David Groves. Text: A, N, F. Nahráno: live, 6/2003, Palazzo dei Congressi, Lugano; *live, 6/2002, Auditorio Stelio Molo, Lugano. Vydáno: 2004. TT: 64:35. DDD. 1 CD EMI Classics 7243 5 57773 2 4 (EMI). Největším lákadlem tohoto snímku bude pro posluchače s největší pravděpodobností osobnost
Marthy Argerich . Plným právem. Navíc poprvé na desce ji uslyšíme v Beethovenově
Trojkoncertu. Pianistka je v něm výrazná, nepřeslechnutelně "svá". Natolik, že většinou vysoce převyšuje své kolegy. Ne, že by jí nestačili technicky, nebo že by nebyli sehraní - to už navíc u takových interpretů právem považujeme za samozřejmost -, působí ale vedle Argerich trochu povadle. Ve chvílích, kdy se k cellu a houslím připojí klavír, jako by někdo konečně "dotáhl žárovku", jenže když se nástroj odmlčí, světlo vydrží jen chvíli, a pak opět pohasne. Škoda, Beethovenův koncert tak vyzní nakonec sice spolehlivě, zdatně, ale poněkud nevynalézavě. (Na druhou stranu, "udržet krok" s partnerkou, jakou je Argerich, není jen tak...)
Beethovena přebije s přehledem následující Schumann (dramaturgie EMI se touto kombinací moc "nevytáhla"). Argerich vklouzne do díla jako Popelka do padnoucího střevíčku a opět je okouzlující. Hraje tak samozřejmě, jako dýchá, přistupuje ke skladbě po svém, bez předsudků a norem. Může si to dovolit. Zároveň se nenechá rozmělnit emocemi a zůstává něžně zemitá, možná i zvláštně smutná. Prostě svá.
Vydavatel: EMI
Stopáž: 64:35
Nahráli: Martha Argerich - klavír, Renaud Capucon - housle, Mischa Maisky - violoncello, Orchestra della Svizzera italiana, Alexandre Rabinovitch-Barakovsky
Body: 4 z 6
