Beethovena přebije s přehledem následující Schumann (dramaturgie EMI se touto kombinací moc „nevytáhla“). Argerich vklouzne do díla jako Popelka do padnoucího střevíčku a opět je okouzlující. Hraje tak samozřejmě, jako dýchá, přistupuje ke skladbě po svém, bez předsudků a norem. Může si to dovolit. Zároveň se nenechá rozmělnit emocemi a zůstává něžně zemitá, možná i zvláštně smutná. Prostě svá.
Vydavatel: EMI
Stopáž: 64:35
Nahráli: Martha Argerich – klavír, Renaud Capucon – housle, Mischa Maisky – violoncello, Orchestra della Svizzera italiana, Alexandre Rabinovitch-Barakovsky
Body: 4 z 6
