Jiná je už jejich výchozí filozofie. Mutter jako výjimečně silná osobnost, která přetváří hudbu „k obrazu svému“, jde jakoby vstříc k Beethovenovi, setkává se s ním někde na půl cesty, mění jeho podstatu a buduje „nový svět“ beethovenovské recepce. Dumay naopak vychází z Beethovena, přidává k interpretační tradici svůj podstatný příspěvek, ale neboří ji. Jeho Beethoven umí být velmi lyrický až něžný (Sonáta č. 5 F dur „Jarní“ ) i dramatický a temperamentní (Sonáta č. 9 A dur „Kreutzer“ ), nikdy však neopouští očekávané stylové mantinely. Mutter stále překvapuje, provokuje, nezřídka se pohybuje na hraně. Obě dvě interpretace jsou mimořádným zážitkem. Tento výsledek se dal ostatně očekávat. Jsou to naprosto odlišné typy houslistů. Mutter je typem velkého virtuosa, jehož vliv se podobá občasnému pádu meteoritu, jenž mění svět. Její naturel vyžaduje projektování své tvůrčí svoboby do širokého spektra hudby, od baroka po nejžhavější současnost. Dumay se drží „svého kopyta“, hudebního výseku přibližně sta let – od Haydna a Mozarta k Debussymu. V těchto mantinelech však vytváří hodnoty, na které se určitě nezapomene.
Do sféry koncepce spadá i úloha klavíru. Maria Joao Pires je suverénní a zcela rovnocennou partnerkou Dumaye, čímž by jistě naplnila představy skladatele. Naproti tomu Lambert Orkis je jemně, avšak neústupně veden svou partnerkou, čemuž ostatně napomáhá i práce zvukové režie.
Na závěr maličká poznámka ke coveru a bookletu. Decentní žluto-bílo-černé provedení projektu Dumay-Pires působí příjemněji nežli poněkud pouťově nabubřele komerční výtvarná ambaláž projektu Mutter-Orkis. K zamyšlení nad vývojem firemní strategie může vést i zjištění, že Dumay snížil počet desek na tři a že naplnil stopáž po téměř nejvyšší možnou technickou hranici, která je v současnoti dána CD.
Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music
Stopáž: 77:14 + 81:40 + 75:07
Nahráli: Augustin Dumay – housle, Maria Joao Pires – klavír
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
