úterý, 22. leden 2002

Ludwig van Beethoven: Klavírní sonáty op. 26, 27 a 49

Napsal(a) 

booklet booklet
Tři Klavírní sonáty op. 26 (As dur) a op. 27 (Es dur, cis moll) lze do jisté míry považovat za volnou trilogii. Nejen proto, že spolu těsně souvisejí dobou vzniku (Beethoven je dokončil v roce 1801), ale především tím, jak se v nich skladatel vzdálil podobě "klasické" sonáty. Forma jednotlivých vět i jejich řazení jsou natolik netradiční, že Beethoven považoval za nutné připsat do podtitulu obou sonát opusu 27 Sonata quasi una Fantasia . Ve Stephanu Kovacevichovi nalezla tato podivuhodná díla vynikajícího interpreta. Do křehké Sonáty As dur op. 26 vdechl téměř dívčí půvab, ve variační první větě skutečně neodolatelný. Také Sonátu Es dur, první z opusu 27, pojal Kovacevich v podobném duchu. Dokázal ji nejen vylehčit, ale navíc podat tak plasticky a přesvědčivě, že si posluchač určitě bude klást otázku, proč právě tato sonáta patří mezi klavíristy k méně oblíbeným. Zato druhá sonáta opusu 27, zvaná "Měsíční svit", se svou popularitou staví mezi nejznámější klavírní skladby vůbec. Nahrána byla tolika špičkovými klavíristy, že se zdá nemožné dodat něco nového. Kovacevich hraje první větu plynule, vyrovnaně, klidně, měkkým tónem a s logickými předěly bez jakýchkoli přehnaně romantizujících prvků, ke kterým improvizační ráz této věty přímo svádí. Druhou větu vnímá jako nepříliš rychlou, finální věta překvapí určitou strohostí a úsečností, jíž Kovacevich docílil nejen ostřejším úhozem, ale také velmi střídmou pedalizací. Závěrečné dvě sonáty nahrávky, g moll a G dur , nesou opusové číslo 49, ale Beethoven je napsal pravděpodobně už v devadesátých letech. Jak rozsahem, tak technickou náročností snesou tyto "sonatiny" jen stěží srovnání s ostatními Beethovenovými klavírními sonátami. Kovacevich je hraje hezky, ale bez onoho "osobního nasazení" které je v "jeho" Beethovenovi tak sympatické. Jako by se trochu nechal ukolébat tím, že tyto skladby hrají žáci na hudebních školách, anebo se prostě cítí ve světě "velkých" Beethovenových sonát lépe než v těchto drobnostech.

Vydavatel: Monitor-EMI

Stopáž: 63:43

Body: 5 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.