pondělí, 23. únor 2009

Ludwig van Beethoven - Klavírní sonáty f moll, A dur, C dur op. 2

Napsal(a) 

Ludwig van Beethoven - Klavírní sonáty f moll, A dur, C dur op. 2 Ludwig van Beethoven - Klavírní sonáty f moll, A dur, C dur op. 2

Maurizio Pollini . Produkce: Christopher Alder. Text: A, N, F, I. Nahráno: 9/2006, Herkulessaal, Munich. Vydáno: 2007. TT: 64:73. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6594 (Universal Music).

V mnichovském Herkulessaal byl v září roku 2006 pořízen záznam tří klavírních Sonát op. 2 Ludwiga van Beethovena v podání legendárního italského pianisty Maurizia Polliniho . Pollini, který má za sebou mimo jiné kompletní nahrávku Beethovenových sonát, tentokrát zvolil pro Beethovenův druhý opus velmi prostý a přirozený styl, v němž lze na prvním místě sledovat jasnou a přehlednou zvukovou stránku klavírní sazby. Jakkoli nemáme v dnešní době již dávno ve zvyku vyjadřovat účinky hudby právě poeticky, chce se nám přesto vyslovit pocit, že Polliniho Beethoven působí bez přehánění jako lehký vánek, který se nás nenápadně dotkne a naladí nás na vlnu své vznešené a tak trochu filosofické ušlechtilosti. Navzdory tomu však Polliniho Beethoven působí jakoby pianista nehledal onu romantickou stránku hudby a vzdal se veškeré agogiky a práce s výrazem vlastních citů a prožitků. Beethoven v jeho podání totiž vyznívá jako přísně matematicky propočítaná hudební struktura, v níž již zdánlivě nezbývá místo na cokoli osobitého a originálního, co by v Polliniho podání odkrylo u Beethovena nový a dosud nepoznaný aspekt. Ovšem takto můžeme uvažovat snad jen při prvních pár minutách poslechu. Beethoven v podání Maurizia Polliniho je totiž vpravdě dokonalý a je nutno ho bez rozpaků zařadit mezi nejlepší nahrávky klasického klavírního repertoáru. Nejcennější ze všeho je Polliniho klid a absolutní nadhled, jež z jeho nahrávky vyzařuje. Obojí je zjevně výsledkem mimořádných úhozových kvalit a uměleckých zkušeností, jimiž v době nahrávání čtyřiašedesátiletý pianista disponoval. Sonáty č. 1 f moll , č. 2 A durč. 3 C dur op. 2 nám Maurizio Pollini představuje jako standardní čtyřvěté sonátové cykly, jež mají pravidelně zastoupenu úvodní allegrovou, zpěvnou lyrickou, taneční a finální větu. Pokud se ukazuje určitý úsek být zajímavým po stránce kontrapunktiky, Pollini se chápe příležitosti pro zvukové obohacení díla. Umožňují mu to perfektní a spolehlivé technické dovednosti, které jsou samozřejmým základem jeho uměleckých úspěchů. Přesto se však Pollini neuchyluje k vyloženým interpretačním inovacím. Jeho oduševnělé pojetí nám prostě a jednoduše nabízí Beethovenův opus 2 jako koncízní a v sobě uzavřená díla a dovoluje nám tak vstoupit do světa pianistova vlastního uměleckého absolutna, které se vyznačuje citlivou sebejistotou. Nové CD od firmy Deutsche Grammophon nás tedy k tomuto kroku směle vyzývá.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.