čtvrtek, 1. březen 2012

Ludwig van Beethoven - Klavírní sonáty č. 8 c moll op. 13 „Patetická“, č. 17 d moll op. 31/2 „Bouře“, č. 23 f moll op. 57 „Appassionata“

Napsal(a) 

Ludwig van Beethoven - Klavírní sonáty č. 8 c moll op. 13 „Patetická“, č. 17 d moll op. 31/2 „Bouře“, č. 23 f moll op. 57 „Appassionata“ Ludwig van Beethoven - Klavírní sonáty č. 8 c moll op. 13 „Patetická“, č. 17 d moll op. 31/2 „Bouře“, č. 23 f moll op. 57 „Appassionata“

Ingrid Fliter – klavír. Produkce: John Fraser. Text: A, N, F. Nahráno: 12/2010 – 1/2011, Potton Hall, Suffolk. Vydáno: 2011. TT: 72:58. DDD. 1 CD EMI Classics 5099 0 94573 2 4 (EMI).

Argentinskou pianistku Ingrid Fliter předchází skvělá pověst: v roce 2000 získala druhou cenu na Chopinově soutěži ve Varšavě, v roce 2006 dostala prestižní Gilmore Artist Award, od roku 2007 má smlouvu s EMI. U tohoto labelu vydala zatím dvě chopinovská CD. Její letošní beethovenovský projekt je bezpochyby velmi ambiciózní. Beethovenovy sonáty existují v nespočtu kvalitních nahrávek, a Ingrid Fliter navíc sáhla po dílech, která patří k nejhranějším vůbec. Přiznávám, že úvodní Grave první věty Patetické mne nijak nenadchlo. Postrádá napětí a jeho rozostřené tečkované rytmy působí poněkud mdle a neurčitě. Následující Allegro však tento nepříznivý dojem ihned napravilo. Má nejen napětí i švih, ale především okouzlí neuvěřitelně krásným měkkým tónem, výrazovou vzdušností a mimořádně plastickou dynamikou. Jak se pak v průběhu poslechu ukázalo, jsou to nejvýraznější vlastnosti hry Ingrid Fliter. Zvuk jejího klavíru je opravdu jedinečný, často má téměř barvu lidského hlasu (volná věta Patetické, recitativy v 1. větě Bouře ) a nádherné dynamické vlny, pohybující se od éterických pohádkových pianissim k sametovým forte, mnohdy připomínají rozevlátou louku. Ingrid Fliter nečaruje nijak zvlášť výrazně s rubaty a nechává hudbu plynout zdánlivě přirozeně, hudební tok však dokáže ozvláštnit mnoha zajímavými nápady v levé ruce. Beethovenovy sonáty nevyznívají v jejím podání jako vypjatá dramata, ale spíš jako lyrické intimní příběhy, v nichž se neustále děje něco hezkého. Měkký zvuk a působivě rozvlněné dynamické kontury dodávají těmto příběhům lehce melancholický nádech. A Beethovenovi lyrizace těchto skladeb kupodivu vůbec neškodí. Jen je posouvá do jiných dimenzí, než v jakých jsme zvyklí je běžně vnímat. Z tohoto úhlu pohledu lze pak možná i ono problematické Grave v první větě Patetické (jemuž jsem bohužel ani po několikerém poslechu nedokázal přijít na chuť) přijmout jako vědomou „lyrizaci“, a ne jako interpretační bezradnost.

Body: 4 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.