Ludwig van Beethoven - Klavírní sonáty č. 3 C dur op. 2/3 a č. 21 C dur op. 53 „Valdštejnská“, Andante favori WoO 57, Rondo a capriccio op. 129 „Zlost nad ztraceným grošem“
Alice Sara Ott – klavír . Text: A, N, F. Nahráno: 8/2010, Friedrich-Ebert-Halle, Hamburk. Vydáno: 2011. TT: 65:40. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 9291.
Třiadvacetiletá japonsko-německá pianistka Alice Sara Ott patří mezi největší pianistické objevy poslední doby. Už ve svých dvaceti letech se zařadila mezi exkluzívní umělce Deutsche Grammophon a na svém kontě má dnes u tohoto labelu čtyři poměrně vysoce ceněná CD. V říjnu loňského roku ji mělo možnost slyšet i pražské publikum jako sólistku v Čajkovského Klavírním koncertu b moll. Její výkon byl přijat s uznáním, ale ne úplně bez výhrad (Harmonie 2011/11). Přiznávám, že ani její beethovenovský projekt mne neoslovil tak, jak jsem očekával. Alice Sara Ott je pověstná svou vynikající technikou a je nutné ocenit, že si vzhledem k této své přednosti velmi prozíravě zvolila i repertoár. Beethovenovy Sonáty č. 3 C dur, op. 2/3 a č. 21 C dur, op. 53 „Valdštejnská“ i Rondo capriccio op. 129 „Zlost nad ztraceným grošem“ nevyžadují od pianistů nijak zvlášť hlubokomyslný přístup, ale především hbité prsty. A ty Alice Sara Ott bezesporu má. Rychlé věty hraje s mimořádnou lehkostí, zřetelností a průzračností – v tempech mnohdy až závratných – a navíc s jakousi zvláštní jemnou dívčí senzitivností (kterou se ostatně vyznačují nejen rychlé věty, ale i velice hezky probarvená volná věty ze Sonáty op. 2/3). Oné lehkosti a bezstarostnosti je však někdy až příliš, občas hudbě schází výraznější plasticita, a kromě toho jsem měl nezřídka pocit, že pianistka sice respektuje výrazové a dynamické pokyny skladatelovy, ale že je to respekt jen „vnější“, bez hlubšího osobního zaujetí. To, že se Alice Sara Ott cítí lépe především v dílech, kde se může blýsknout svou technikou, se naplno projevilo v Andante favori F dur WoO 57 (které Beethoven původně zamýšlel jako volnou větu „Valdštejnské“). Při vší průzračnosti a lehkosti přednesu cítíme, že se Alice Sara Ott snaží s touto pomalou skladbou udělat „něco víc“, ale že ne vždy vycházejí její nápady zcela přesvědčivě. Jedná se však nesporně o velmi talentovanou pianistku, a tak bude určitě zajímavé sledovat její další umělecký vývoj.
Body: 4 z 6
