Leif Ove Andsnes – klavír, Mahler Chamber Orchestra. Text: A, N, F. Nahráno: 22. – 23. května 2012 ve Dvořákově síni Rudolfina. Vydáno: 2012. TT: 67:37. DDD. 1 CD Sony Classical 88725420582.
Pro všechny, kdo měli to štěstí být na jednom ze dvou koncertů Leifa Oveho Andsnese a Mahler Chamber Orchestra na loňském Pražském jaru, bude deska vzniklá při této příležitosti v Rudolfinu vítaným připomenutím vrcholného zážitku. Bezprostřední zkušenost, pocit, že se hudba rodí před našimi zraky, žádná deska zprostředkovat nemůže, ale hodnoceno kritérii zvukových snímků, máme před sebou velmi vydařené CD, první z plánovaného kompletu Beethovenových koncertantních děl pro klavír a orchestr. A také Andsnesovo první CD u Sony poté, co ukončil dlouhou spolupráci s EMI. Zdálo by se, že jde o další povinný příspěvek do regálu s Beethovenovými koncerty, ale Andsnesova nahrávka chce být něčím trochu jiným. Už samotný titul: Beethoven Journey – je to „putování s Beethovenem“ nebo snad „cesta k Beethovenovi“? Asi obojí – pro Andsnese jde o projekt velmi osobní povahy; o svém rozhodnutí strávit pár let výlučně s tímto autorem se rozepisuje v bookletu. Pianista řídí orchestr sám od klavíru, jak to dělával i Beethoven. Jeho přítomnost je zřetelně cítit i ve chvílích, kdy nehraje nebo kdy jen doprovází přiznávkami. (Přítomnost – nikoli ego!) Pro obě strany jde o obohacující, inspirující a rovnocenné partnerství. Sólista a jeho ansámbl jsou sehraní jako dávní přátelé. Z mladých orchestrálních muzikantů slyšíme suverenitu, která dirigenta ani nepotřebuje, ale ráda se jím nechá vést. Vynikající zvuk smyčcového jádra naplňují životem průrazné horny a skvělá dřevěná dechová skupina. Díky zvuku a Andsnesově neviditelné ruce jsou dlouhé předehry a mezihry napínavým dobrodružstvím a garantuji, že při poslechu těchto známých děl narazíte minimálně na jednu frázi, motiv, který vám při předchozím poslechu unikl. Dokonalost klavíristových tónových a technických kvalit je zbytečné vychvalovat. Andsnesova hra je perfektně vyvážená, je zde heroičnost i lyrika, jadrnost a cit, strhující energie i zdrženlivost. Máte dojem, že právě toto je jediný možný způsob interpretace, taková je přesvědčivost a přirozenost podání tohoto Nora. Na jedné straně tedy absolutní služba dílu a autorovi – a zároveň nejvnitřnější výpověď interpreta. To je spojení, k jakému dochází vzácně. Asi nejsem sama, kdo se nemůže dočkat pokračování této tak šťastně nastoupené cesty. Na slyšenou na Pražském jaru!
Body: 6 z 6 – tip Harmonie