sobota, 16. srpen 2003

Liturgický rok ve varhanní hudbě

Napsal(a) 

Varhaníci jsou lidé, kteří nejsou moc vidět, zato jsou o to více slyšet. A interpreta této nahrávky Karla Hinera je slyšet až moc. Vezmete-li do rukou toto CD, setkáte se s krásně výtvarně pojatým obalem a bookletem s velmi fundovaným slovem muzikologa Tomáše Slavického . Řeknete "nevídáno!". A chtěje dodat i "neslýcháno", zarazíte se, neboť jste právě vložili CD do přehrávače a zazněly první tóny. Namísto očekávaného doplnění pořekadla pronesete "slýcháno či slyšeno a hodně nahlas". Více jak hodinu se na vás bude valit nekultivovaná masa zvuku evokující spíše provoz letiště než atmosféru chrámu a slavností s jeho prostorem spojených. Skvělá myšlenka koncipovat snímek jako dotek s varhanní hudbou z hlediska liturgického roku a dokumentovat tak myšlenkovou náplň jednotlivých údobí totálně krachuje na interpretově necitlivém přístupu ke stylovému rozrůznění prováděných skladeb. Přestože byl snímek pořizován na třech nástrojích, skladby znějí zoufale stejně - ploše, bezvýrazně a hlavně stále hodně hlasitě (většina exponuje když ne na celé své ploše, alespoň tedy v dílčích úsecích pléno nebo tutti). Mezi velkými varhanami u sv. Jakuba a nástrojem u sv. Barbory je sluchem nepostřehnutelný rozdíl. Zcela zde chybí identifikace prostoru, což ve spojení s výše zmíněnými registračními zásadami interpreta a jeho poněkud "strojovým" přednesem dává této nahrávce místy až únavný charakter. Naprostému zoufalství však posluchač propadne u kompozic Jehana Alaina, Petra Ebena a Oliviera Messiaena. Alainovy Litanie jsou virtuózní kompozicí, která se pohybuje na hranici hratelnosti. Karel Hiner pro jistotu zvolil zhruba trojnásobně pomalejší tempo, než jaké této skladbě přísluší, což mu sice umožnilo zdárně se dopracovat konce, avšak za cenu potlačení neopakovatelné rytmické pregnance, která je jednou z nejpodstatnějších formotvorných složek kompozice. Ve Finale z Musica dominicalis Petra Ebena se objeví zarážející zpomalení původního tempa v naprosto nelogickém místě hudebního proudu (patrně díky střihu). V případě L'Apparation de l'Eglise éternelle Oliviera Messiaena se pak interpret soustředil na správné spočítání všech dob v taktech a to, že se mu to povedlo, patrně způsobilo velmi radostné tempo celé skladby, které však zde naprosto není na místě. Prostě vedle, i když hodně nahlas.

Vydavatel: Antiphona

Stopáž: 73:53

Nahráli: Karel Hiner - varhany

Body: 1 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.