pondělí, 29. březen 2004

Leoš Janáček: Žárlivost, Příhody lišky Bystroušky - suita, Šárka - předehra, Taras Bulba, Káťa Kabanová - předehra a mezihry, Schluck und Jau

Napsal(a) 

booklet booklet
Dvojalbum soustřeďuje nové Mackerrasovy snímky z poslední doby. Káťa Kabanová a Šárka jsou užity z kompletů, Taras Bulba , Žárlivost , Sinfonietta a suita z Příhod lišky Bystroušky jsou natočeny živě na koncertech, Schluck und Jau zřejmě dotočen. Z Janáčkovy orchestrální tvorby tu snad chybí už jen skladba nazývaná Putování dušičky a pak Dunaj - a byl by to také asi komplet. Mimochodem, škoda, že neexistují suity i z dalších Janáčkových oper, chce se zvolat při poslechu té nádherné hudby, jíž se nelze nabažit... Interpretace vedená autoritou Mackerrasova formátu, znalcem, který ví o nuancích rukopisů a tisků, jež některé přehlédl i sám autor, je vedena s naprostou samozřejmostí v detailech i v celkové dikci. Lze si vychutnat připravované a uznale ve zvolnění tempa zvýrazněné, pod kůži pronikající hymnické vrcholy Tarase Bulby i Sinfonietty; lze si užít všechny lesní nálady hudby z prvního dějství Bystroušky, kterou sestavil a upravil Talich a kterou Mackerras vrátil do původní, v drobnostech neuhlazené instrumentace. Mackerrasův přístup obecně vyznačuje široké rozpětí a napětí mezi elektrizujícím dramatismem a lyrickým spočinutím, mezi ostrostí sčasovek a měkkostí barev, mezi opojností emocí a objevitelským vracením se k původní střídmější zvukové podobě. Jeho spojení s Českou filharmonií je i zde ideální; bude jednou z odstupu historie a při vědomí všeho, co pro českou hudbu udělal a co vše v Praze dirigoval a natočil, viděno jako jedna velká, šťastná a legendární éra. Album je navíc v bookletu vedle profilu dirigenta a orchestru doplněno poměrně obsáhlým rozhovorem, který s Mackerrasem vedl anglický muzikolog John Tyrrell . Je nesen konvenčními až banálními otázkami typu "...a nyní nám řekněte, jak došlo k...," ale který je plný pramenných informací, vyznání a vzpomínek, dokumentujících Mackerrasův badatelský přínos a interpretační pohled na uváděná díla a přinášejících zajímavé dílčí postřehy. Zcela a nepochopitelně však u takto reprezentativního a zásadního titulu chybí ve slovní dokumentaci ukotvení těchto přece jen nesouvislých a občas od otázky odbíhajících odpovědí ještě také do běžně zpracovaných základních faktů a souvislostí o Janáčkovi a o natočených a prezentovaných skladbách.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 52:22 + 40:08

Nahráli: Česká filharmonie, Sir Charles Mackerras.

Body: 5 z 6

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.