Leopold Stokowski

(Beethoven: 5. symfonie, Schubert: Nedokončená symfonie, Wagner: Předehra k 1. dějství Mistrů pěvců norimberských, Debussy: Faunovo odpoledne, Dukas: Čarodějův učeň)

London Philharmonic Orchestra, London Symphony Orchestra, Leopold Stokowski; Pierre Monteux (Dukas). Produkce: Eric Saldinger a Jacques Spohr – Idéala Audience International, John Pattrick a Lis Appleby – IMG Artists. Režie TV: Walter Todds, Brian Large. Text: A, N, F, Š. Nahráno: 9/1969, Croydon, Royal Festival Hall, 6/1972, 1961, Londýn. Vydáno: 2004. TT: 93:57. 1 DVD EMI DVA 4928429 (EMI).

Snímky BBC z přelomu 60. a 70. let zachycující dirigentskou legendu Leopolda Stokowského mají velkou archivní a dokumentární hodnotu a kvůli ní stojí DVD za sledování. Když umělec v pětadevadesáti v roce 1977 zemřel, psalo se o něm jako o jednom z největších dirigentů všech dob – a právě pod dojmem této výjimečnosti je nutné snímky hodnotit. Záznam z roku 1972 s Wagnerovou a Debussyho hudbou připomíná konání koncertu k umělcovým devadesátinám a současně k 60. výročí jeho prvního vystoupení s London Symphony Orchestra. Text v bookletu upozorňuje na jednu ze zvláštností, které s jeho interpretací souvisely: na volnost ve smycích, kterou hráčům dával. Stokowski rovněž dirigoval bez taktovky. Jeho pojetí skladeb bylo senzitivní, dramatické, neortodoxní, z dnešního pohledu možná až příliš osobité. Bonus na tomto CD (s hudbou Paula Dukase) nepatří Stokowskému (ani fotogalerii, dokumentu nebo něčemu podobnému), ale Pierru Monteuxovi , který v 86 letech roku 1961 převzal vedení London Symphony Orchestra . Podle autora doprovodného textu Edwarda Johnsona dirigoval nekontroverzně. Je o mnoho zajímavější mít možnost sledovat dávné produkce nejen v audio podobě jako u mnoha jiných historických nahrávek, ale navíc i obrazově – v jejich vizuální starosvětskosti. Stokowski sám byl uznávaný, svérázný, silná osobnost. Přesto jeho předkládané nahrávky nemohou už dnes v prvním plánu – krom vlastní autenticity – nijak zvlášť uspokojit. Jde jednak o statický způsob obrazového záznamu (neznajícího tak časté střihy, ani detailní záběry na sóla a podobně) a s tím související zvukovou podobu, ale především o to, že – a konkrétně u Beethovena to subjektivně vadí opravdu hodně – hudba zní k uzoufání pomalu…

Vydavatel: EMI

Stopáž: 93:57

Nahráli: London Philharmonic Orchestra, London Symphony Orchestra, Leopold Stokowski; Pierre Monteux (Dukas)

Body: 3 z 6

Sdílet článek: