sobota, 10. září 2005

Leopold Stokowski

Napsal(a) 

(Beethoven: 5. symfonie, Schubert: Nedokončená symfonie, Wagner: Předehra k 1. dějství Mistrů pěvců norimberských, Debussy: Faunovo odpoledne, Dukas: Čarodějův učeň)

London Philharmonic Orchestra, London Symphony Orchestra, Leopold Stokowski; Pierre Monteux (Dukas). Produkce: Eric Saldinger a Jacques Spohr - Idéala Audience International, John Pattrick a Lis Appleby - IMG Artists. Režie TV: Walter Todds, Brian Large. Text: A, N, F, Š. Nahráno: 9/1969, Croydon, Royal Festival Hall, 6/1972, 1961, Londýn. Vydáno: 2004. TT: 93:57. 1 DVD EMI DVA 4928429 (EMI).

Snímky BBC z přelomu 60. a 70. let zachycující dirigentskou legendu Leopolda Stokowského mají velkou archivní a dokumentární hodnotu a kvůli ní stojí DVD za sledování. Když umělec v pětadevadesáti v roce 1977 zemřel, psalo se o něm jako o jednom z největších dirigentů všech dob - a právě pod dojmem této výjimečnosti je nutné snímky hodnotit. Záznam z roku 1972 s Wagnerovou a Debussyho hudbou připomíná konání koncertu k umělcovým devadesátinám a současně k 60. výročí jeho prvního vystoupení s London Symphony Orchestra. Text v bookletu upozorňuje na jednu ze zvláštností, které s jeho interpretací souvisely: na volnost ve smycích, kterou hráčům dával. Stokowski rovněž dirigoval bez taktovky. Jeho pojetí skladeb bylo senzitivní, dramatické, neortodoxní, z dnešního pohledu možná až příliš osobité. Bonus na tomto CD (s hudbou Paula Dukase) nepatří Stokowskému (ani fotogalerii, dokumentu nebo něčemu podobnému), ale Pierru Monteuxovi , který v 86 letech roku 1961 převzal vedení London Symphony Orchestra . Podle autora doprovodného textu Edwarda Johnsona dirigoval nekontroverzně. Je o mnoho zajímavější mít možnost sledovat dávné produkce nejen v audio podobě jako u mnoha jiných historických nahrávek, ale navíc i obrazově - v jejich vizuální starosvětskosti. Stokowski sám byl uznávaný, svérázný, silná osobnost. Přesto jeho předkládané nahrávky nemohou už dnes v prvním plánu - krom vlastní autenticity - nijak zvlášť uspokojit. Jde jednak o statický způsob obrazového záznamu (neznajícího tak časté střihy, ani detailní záběry na sóla a podobně) a s tím související zvukovou podobu, ale především o to, že - a konkrétně u Beethovena to subjektivně vadí opravdu hodně - hudba zní k uzoufání pomalu...

Vydavatel: EMI

Stopáž: 93:57

Nahráli: London Philharmonic Orchestra, London Symphony Orchestra, Leopold Stokowski; Pierre Monteux (Dukas)

Body: 3 z 6

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.