neděle, 22. srpen 2004

Leopold Koželuh: Moise in Egitto

Napsal(a) 

booklet booklet
Tak jako desítky dalších autorů, i Leopold Koželuh (1747-1818), velvarský rodák, patří mezi ony známé neznámé české skladatele období klasicismu, z jejichž tvorby dnes žije jenom zlomek. Současný vývoj v hudebním průmyslu, muzikologii i vkusu a zájmu posluchačů takzvané vážné hudby je však těmto autorům poměrně nakloněn. Nahrávka Koželuhova oratoria Moise in Egitto (Mojžíš v Egyptě - patrně ve světové premiéře) je nadto důkazem, že v archivech a knihovnách lze nalézt nejen chvilkově zábavné, ale i skutečně zajímavé, umělecky hodnotné skladby. Leopold Koželuh, školený v hudbě u svého bratrance, později svatovítského kapelníka Jana Evangelisty Antonína Koželuha a Františka Xavera Duška, se v roce 1778 usadil natrvalo ve Vídni. Prosadil se záhy jako klavírista a pedagog a postupně i jako skladatel, zejména instrumentální hudby. Svého Mojžíše složil po deseti letech na objednávku vídeňské Tonkünstlersozietät, což už samotné dokládá, jak jeho pověst v habsburské metropoli vzrostla. Ačkoliv ve stejnou dobu například Mozart premiéroval v Praze svého Dona Giovanniho , při smysluplném srovnání těchto dvou skladatelů se ozřejmí spíše Koželuhovy přednosti. I náročný posluchač, jakkoliv najde v Mojžíšovi místa poplatná dobové konvenci, nepochybně také ocení celkovou rozmanitost Koželuhovy invence i řemeslnou techniku, formální či instrumentační postupy. Přesvědčivost uměleckých posudků vždy nejlépe koriguje vlastní realizace díla; v tomto případě nastudování Hermanna Maxe ukazuje skladatelovo suverénní zacházení s orchestrem (Das Kleine Konzert ), efektní práci kontrapunktickou (skvěle transparentní v podání Rheinische Kantorei ), smysl pro dramatické kontrasty a dokonalé zvládnutí italského vokálního stylu. Z čtveřice sólistů obě sopranistky - Simone Kermes i Linda Perillo - přispívají velkou měrou k vysokým uměleckým kvalitám celého snímku. Přirozená barva hlasu bez žádných deformací v celém rozsahu, suverénní technika, ušlechtilost projevu a značná muzikalita jsou u obou dam jakoby samozřejmostí. Výkon tenoristy Markuse Schäfera postrádá jejich zaujatost, přesvědčivost; kolega basbarytonista Tom Sol se zdá být místy až indisponován (hluché výšky, příliš nazální tón) a celkový dojem tak bohužel sráží. Koželuhův Mojžíš v Egyptě od CPO by přesto neměl ujít pozornosti všem příznivcům české či klasicistní hudby.

Vydavatel: CPO/Classic

Stopáž: 49:46 + 54:09

Nahráli: Simone Kermes, Linda Perillo, Markus Schäfer, Tom Sol, Rheinische Kantorei, Das Kleine Konzert, Hermann Max

Body: 4 z 6

Marc Niubo

Ředitel Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.