středa, 8. leden 2003

Leontyne Price: reDISCOVERED - Händel, Brahms, Giordano, Poulenc, Barber, Hoiby, Puccini

Napsal(a) 

booklet booklet
Silvestr 1964 (a Menottiho opera The Last Savage ) se stal odrazovým můstkem pro nezapomenutelnou kariéru afroamerické sopranistky Leontyne Price v newyorské Metropolitní opeře. O několik dní později, 3. ledna 1965, už zpívala hlavní roli v Aidě . (Vytvořila zde celkem 29 hlavních rolí.) Debut v jednom z nejprestižnějších a zvukově nejlepších sálů - Carnegie Hall - se konal už na konci února 1965 a byl to prý triumf, jakých zažila Amerika jen málo. Leontyne nechtěli zbláznění diváci pustit do šatny, a tak přidávala celkem osmkrát a pak na konci sil, ale šťastná, se musela už omluvit. RCA Victor naštěstí koncert zaznamenala, a tak dnes máme dokument o fenomenálním hlase mladé zpěvačky na počátku její světové kariéry.

Program nebyl moc originální. Na úvod se rozezpívala v Händelových áriích a potom přišly ukázky zpěvaččiných jazykových schopností. Normální program zakončila očekávanou soudobou americkou hudbou. Důležité však je, jak to zpívala. Obecenstvo uzemnila, jak dala svůj nádherný hlas do služeb obsahu textu a stylu. Přídavky začala spirituály, které publikum rozehřály ještě víc. Její oznámení každého nového přídavku bylo nadšeně přijato, a to nemluvím o frenetickém potlesku vždy po posledním tónu. Euforie se stupňovala a dosáhla vrcholu při ohlášení nesmrtelné árie Vissi d'arte . Určitě to musel být večer, na který jeho účastníci vzpomínali hodně dlouho.

Vydavatel: RCA Victor / BMG

Stopáž: 66:36

Nahráli: Leontyne Price - soprán, David Garvey - klavír

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.