středa, 1. září 2004

Le Violon Vagabond

Napsal(a) 

booklet booklet
Zvláštní asociace při poslechu nabízí zajímavé CD Le Violon Vagabond, které k sobě řadí krátké houslové skladby efektního charakteru, z nichž některé uvedl na své dávné obdivované černé desce mladý Gidon Kremer pod názvem Houslové přídavky. Každá skladba by totiž opravdu mohla být přídavkem recitálu muzikantsky jadrného, technicky brilantního houslisty. Pouští-li dramaturgie desku do světa pod názvem Houslový tulák, pak trochu navádí na pejorativní podtext. Sestava skladeb je však úctyhodná a pokrývá - vyjma Čajkovského Valse-scherza a Paganiniho Campanelly - plochu 20. století: Pablo de Sarasate - Fantasie de concert sur Carmen , Béla Bartók - Danses populaire roumaines , Rodion Ščedrin - Imitation d'Albéniz , Pančo Vladigerov - Horo a pět dalších krátkých skladeb méně proslavených autorů, jako byli Manuel Ponc, Alexander Krein, Thomas Rajna, Cyril Scott a William Kroll. Všechny vyžadují perfektního houslistu, jemuž není proti mysli pustit do interpretace těchto vybraných skladeb trochu tónu "kavárenského hráče", ale jen tak citlivě, aby to neuráželo ucho koncertního posluchače. Je velkou technickou chybou bookletu, že o interpretech v něm není jediné slovo, zvláště jsou-li mladí a neznámí. Lze však jednoznačně říci, že Graf Mourja je oním vitálním a emocionálně sytě zakotveným hráčem, jehož hra má všechny odstíny lehkosti, uvolněnosti a mistrovských accelerand, v nichž však není nic ze stylu "cikánského" nebo čistě kavárenského. Jde o brilantního sólistu, jemuž technické problémy dělají interpretační radost. Samozřejmě se do hlavy vloudí srovnání právě s Gidonem Kremerem nebo Maximem Vengerovem, kteří rovněž takové skladby rádi vkládají do svého repertoáru, a nejen oni. Pak si uvědomíme, že velmi dobrá technika Grafa Mourji má větší oporu ve zvuku spodních strun, zatímco horní struny rezonují méně, neúměrně dynamicky. Klavíristka Natalia Gous vychází houslistovi maximálně vstříc, její doprovod je citlivý, přizpůsobivý, dynamicky shodný a výrazově stejně cítěný. Název CD jako by směřoval do crossoveru, ale deska nic takového nepřináší. Pouze seřazuje určitý typ skladeb, jimž obliba a čas přiřkl své místo v houslové literatuře. Je přínosné mít takovou neobvyklou desku.

Vydavatel: Harmonia mundi / Classic

Stopáž: 67:35

Nahráli: Graf Mourja - housle, Natalia Gous - klavír

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.