čtvrtek, 15. leden 2009

Kühnův dětský sbor - Czech and Moravian Folk Songs

Napsal(a) 

Kühnův dětský sbor - Czech and Moravian Folk Songs Kühnův dětský sbor - Czech and Moravian Folk Songs

(Mácha, Trojan, Teml)

Kühnův dětský sbor, Jiří Chvála - sbormistr, Jiří Skuhra - flétna, Aleš Hustoles - klarinet, Pavel Langpaul - fagot, Miroslav Kejmar ml. - bicí, Jiří Holeňa - klavír, Jana Herajnová - housle, Jan Nykrýn - viola, Radovan Heč - kontrabas. Produkce: Vít Roubíček. Text: Č, A. Nahráno: 11/1996 až 1/1997, 3/2008 až 4/2008, Studio Českého rozhlasu, Praha. Vydáno: 2008. TT: 71:19. DDD. 1 CD Radioservis CR 0415-2.

Více než sedmdesátiletá tradice Kühnova dětského sboru , založeného původně pro potřeby rozhlasu, by si zasloužila rozsáhlou antologii. Jeho zakladatel Jan Kühn vyšel z tradice českého sborového zpěvu 19. století, podpořil ji českou kantorskou tradicí, a ve svém sboru vychoval bezpočet hudbě oddaných členů. Z některých vyrostli profesionálové (včetně syna Pavla, zakladatele a dlouholetého sbormistra Kühnova smíšeného sboru), jiní zůstali "obyčejnými" milovníky hudby a koncertními posluchači; obojí mělo a má nesmírnou cenu. Sbormistrovské umění stojí v pozadí umění dirigentského a při uvádění velkých vokálně-instrumentálních děl není často jméno sbormistrů ani zmiňováno, což by si rozhodně zasloužili. Působení dětských sborů u nás, ač by se zdálo, že zejména v poválečných letech mělo "na růžích ustláno", dostalo právě tehdy punc čehosi "nařízeného shora": bylo jich sice jako hub po dešti, ale jejich repertoár byl často úlitbou budovatelské propagandě, v jejímž tlaku si málokterý zachoval vlastní tvář (Kühnův dětský sbor mezi nimi). V poslední době navíc byla pověst dětských sborů nešťastným způsobem pošramocena causou Bambini di Praga. Přitom právě v dětském zpívání se skrývá jeden z podstatných základů pro zachování hudebně cítící populace. Jan Kühn, jeho žena a pokračovatelka Markéta Kühnová, i Jiří Chvála , který vede Kühnův dětský sbor (pro zahraničí Czech Philharmonic Children's Choir) od roku 1967, s ním vykonali neobyčejně mnoho. Nahrávka úprav lidových písní tří skladatelů je dokladem prosté, nefalšované čistoty zpěvu, kterému všichni tři - Otmar Mácha, Václav Trojan a Jiří Teml - věnovali půvabné perličky. Máchovy a Trojanovy sbory jsou původně určeny ženským hlasům s klavírním doprovodem, v dětském sboru však vyznívají nepopiratelně přirozeněji (sólo v Trojanově úpravě písně Aj, co tam šustí? ženský soprán rozhodně takto obyčejně a upřímně nezazpívá). Otmar Mácha čerpal z moravského písňového okruhu, nevnucuje melodiím komplikované harmonie, písně jsou zpracovány diatonicky a homofonně, jejich modální základ působí sám o sobě. Trojanův cyklus třinácti písní ze Slezska je de facto suitou o čtyřech částech, klavír se v podobě krátkých meziher, respektive předeher dostává více ke slovu, je mnohem virtuoznější, než tomu bylo u Máchy, i zde však skladatel zachovává nestrojeně prostý charakter předloh. Cyklus Jiřího Temla Ta naše písnička je v tomto případě písnička česká a z uvedených děl je to jediné, které je komponováno přímo pro děti, a to adresně pro Kühnův dětský sbor. Teml se nezdráhal použít písničky notoricky známé (impulsem pro vznik cyklu byl chystaný zájezd do Japonska), které s doprovodem malého instrumentálního souboru v obsazení okteta smyčcových a dechových nástrojů a klavírem a bicími, ovšem vůbec nezní zprofanovaně; jejich popularita - některé jsou, jak vím z vlastní zkušenosti, velmi oblíbené i v zahraničí - naopak pomáhá jejich účinku. Interpretace sboru je čistá, s výbornou dikcí, zvukově je vyvážen podíl vokálu a klavíru respektive instrumentálního ansámblu. Stejně, jako byl respektován styl lidové písně skladateli, tak vedl dětské interprety k jejímu vnímání i předávání sbormistr.

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.