Klasika

Zábavná hra o vážné hudbě. Doporučená cena: 799 Kč. Autorkami úpravy české verze jsou Lenka Petáková a Veronika Pelcrová. Výrobce a distributor pro ČR: Albi Česká republika (www.albi.cz) .

Slogan „Objevte krásný svět klasické hudby“ láká k zakoupení první společenské hry s tímto tématem. Albi ji převzala od holandské firmy Classico-game VOF. (Jsem si jist, že takovouto hru by dokázala vyprodukovat i česká firma.) Klasika se tak dostala do společenství dalších her této firmy s podobným konceptem a designem (Evropa, Svět, Česko, Český film). Co zákazník za nemalou cenu dostane? (Na internetu, například na www.modernihry.cz , ji lze koupit za 719 Kč.)

Herní plán vizuálně připomíná spíše nežli Monopoly Člověče, nezlob se. Dále najdete v krabici 198 karet s 990 otázkami a odpověďmi, 30 žetonů s harfami v pěti barvách, 6 žetonů s bustami skladatelů včetně stojánků a herní kostku. Asi 70 – 80 % otázek v české verzi bylo vymyšleno nově pro tuto verzi. Původní verze je celkově náročnější, oddíl „dějiny hudby“ byl dokonce mnohem obtížnější než v české verzi, ale zároveň v ní byly i banální otázky typu „Kolik členů má trio?“. Český výrobce nechtěl veřejnost odradit příliš velkou složitostí, ale zároveň se chtěl vyvarovat příliš triviálních otázek. Česká verze je tedy celkově o něco vyrovnanější než originál. Obecně jsou si otázky v originále a v české verzi samozřejmě typově podobné.

Cílem je nasbírat pět žetonů s obrázkem harfy v pěti různých barvách (protihráč vlevo vám pokládá otázky). Pět barev odpovídá pěti kategoriím, ke kterým se vážou otázky: Dějiny hudby, Opera, Hudební nástroje, Lidé a hudba, Hudební úryvek. Vítězem se stává hráč, který nasbírá pět žetonů s harfou v pěti různých barvách jako první. Není mi jasné, pro kolik hráčů je tato hra. Herní plán vypadá, jako by byl určen pro čtyři, skladatelů je však šest. Jistě by ji však mohli hrát jen hráči dva. Umím si však představit, že budou proti sobě stát ne jednotlivci, ale třeba dua. Co se týká věku, tak je to hodně individuální. Výrobce uvádí 12 – 99. No, dovolím si tipovat, že dvanáctiletých hráčů, kteří by zvládli herní nároky, nebude mnoho a oněch devětadevadesátiletých ještě méně… Abyste byli plnohodnotnými hráči, tak nemůžete být tabula rasa. Musíte mít určitou sumu vědomostí a zkušeností. Jsou zde například otázky: „Jak se jmenoval známý český hudební časopis z 19. století, jehož název se shodoval s názvem jedné Smetanovy opery“, „Kolik klavírních koncertů napsal George Gershwin“, „Který skladatel německého původu, žijící však velkou část života v Anglii, byl v 18. století významným představitelem neapolské opery“, „Které město je považováno za centrum hudby období klasicismu“, „Čím se vháněl vzduch do starověkých varhan předtím, než se začaly používat měchy“, „Uveďte jméno člena legendárních The Beatles a jméno atentátníka, který jej 8. prosince 1980 zastřelil“ (co to má společného s konceptem hry?), „Co znamená latinské slovo carmen“? Hra je pro zvídavé lidi, kteří mají rádi hudbu a chtějí se o ní dozvědět víc. Možná že by leckteré otázky byly svízelné i pro studenty konzervatoří.

Problém mám s cédečkem, jež je součástí hry. Jednak 99 ukázek jsou pouze cirka půlminutové úryvky průměrné technické kvality, jednak v seznamu, který obsahuje drobné gramatické chyby, nenajdete seznam interpretů, což je škoda. (Možná však, že krátké jsou kvůli copyrightu.) Při hře, myslím, zažijete hodně příjemných chvil a určitě se ledacos dozvíte. Je to sice hra rodinného typu, ale umím si ji představit jako zajímavý doplněk výuky na ZUŠ… Není sice dokonalá, ale rozhodně je přínosná.

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: