Karen Bentley Pollick – Amberwood

(Sokolov, Saxe, Vičar)

Karen Bentley Pollick – housle, viola, Ivan Sokolov – klavír. Produkce: Karen Bentley Pollick. Text: A. Nahráno: 3/2007, Shoal Creek, Alabama, USA. Vydáno: 2007. TT: 49:40. DDD. 1 CD Ariel Ventures.

Houslistka a v tomto případě i producentka Karen Bentley Pollick přizvala ke spolupráci na svém dalším CD tři skladatele. Prvním z nich je její umělecký partner, klavírista Ivan Sokolov (zastoupený první a poslední skladbou), dalším je švédský skladatel Ole Saxe a do třetice skladatel a hudební publicista Jan Vičar (kteří do vínku přispěli krátkými pětiminutovými dílky). Název disku Amberwood má připomínat jantarové odlesky zapadajícího slunce v okolí studia odrážející se na houslích a klavíru. Romantické skladby s romantickými podtituly.

Úvodní Sonáta pro violu a klavír (2006) Ivana Sokolova je zároveň poslední z jeho třídílného cyklu sonát pro smyčce a klavír. (Na disku máme možnost seznámit se i s druhou z nich pro housle a klavír). Čtyřvětá skladba, hraná attacca, nesená v romantickém duchu s výrazným tématem v první větě dává vyznít temným, altovým barvám violy a zejména ve čtvrté, impulsivní části ukáže její technické, virtuózní možnosti.

Druhé v pořadí, Tango Orientale pro violu a klavír (2001) švédského autora Ole Saxeho, je původně psáno pro klarinet. Inspirace tvorbou Astora Piazolly není jistě náhodná. V porovnání s ostatními skladbami a jejich duchem tu ale působí jaksi nepatřičně. Možná proto, že Ole Saxe je znám především jako autor relaxační hudby a muzikálů a tento styl se promítl i do Tanga Orientale. A když už jsme u tanga – i jeho interpretace by mohla vyznít šťavnatěji.

Následující šestiminutové Uspávanky (2006) pro housle a klavír Jana Vičara jsou dle mého soudu nejpůvodnější a nejzajímavější skladbou nahrávky. Tematicky vychází z moravských lidových motivů, jejich modů a způsobu přednesu. Mimo to si příjemně pohrávají s bitonalitou představující svět matky (klidný, trpělivý, konejšivý – klavír) a dítěte (dovádivý, zlobivý – housle). Nádherná je zpěvná linka houslí za doprovodu klavíru, místy připomínající cimbálovou fakturu (arpeggia, tremola). Možná právě proto se tato skladba i po stránce interpretační nejlépe vyvedla.

Disk uzavírá nejdelší, téměř pětadvacetiminutová Solnečnaja sonáta pro housle a klavír (2005) Ivana Sokolova. Formálně i tematicky je velmi podobná Sonátě pro violu a klavír. Pracuje s tradiční čtyřvětou formou, tentokrát jsou jednotlivé věty odděleny. Melancholická první věta se silným tématem přejde v zasněné Andantino, na které naváže laškovné Scherzo a virtuózní Allegro s gradujícím závěrem v obou nástrojích. Jak autor uvádí v bookletu, inspirací mu v tomto případě byla ruská hudba. A ruský neoromantismus je v této skladbě cítit každým coulem. Název má být protipólem k Beethovenově Měsíční sonátě.

Absolvent moskevské státní konzervatoře Ivan Sokolov je znám nejen jako velmi dobrý klavírista, ale i jako skladatel. Píše jak hudbu experimentální, tak v romantickém duchu. A právě tu máme možnost slyšet na této nahrávce. Škoda, že zde skladatel nepředstavil oba póly své tvorby. CD by to jistě prospělo.

Karen Bentley Pollick absolvovala houslovou hru na univerzitě v Indianě, zúčastnila se řady interpretačních kurzů u věhlasných pedagogů a kromě toho, že hraje na housle a violu, rovněž diriguje, hraje na klavír a účastní se řady projektů mimo sféru takzvané artificiální hudby. Pravidelná spolupráce obou hudebníků je na jejich souhře znát. Ivan Sokolov doprovází velmi citlivě a Karen Bentley Pollick působí v roli sólistky suverénně.

Nahrávce se dá vytknout snad to, že skladby, ač pocházejí z let 2001 – 2006, ani v nejmenším neukazují jakýkoliv z rozmanitých směrů dnešní soudobé hudby, a tak je jejich autorský přínos mizivý a díky silným inspiračním zdrojům odjinud málo osobitý. A to je škoda.

Body: 3 z 6

Sdílet článek: