pondělí, 4. listopad 2002

Karel Ančerl - Gold Edition (Volume 8): Dvořák: Houslový koncert a moll op. 53, Romance f moll op. 11. Suk: Fantazie g moll op. 24 -

Napsal(a) 

booklet booklet
Jestliže na počátku světové kariéry Anne-Sophie Mutter stál Herbert von Karajan, Davida Oistracha Otto Klemperer, pak u Josefa Suka to byl Karel Ančerl . Všichni tito houslisté mohou vděčit svým starším kolegům za mnohé. Pokusme se alespoň na chvíli odhlédnout od desítky let vštěpovaného faktu, že byl Josef Suk rodově predestinován k velké hudební kariéře. Je to jistě krásné být vnukem skladatele a sekundisty Českého kvarteta Josefa Suka a pravnukem Antonína Dvořáka, ale to samo o sobě nemusí být patentem na oslnivou mezinárodní kariéru.

Avšak viděno zcela nezaujatě, Josef Suk hnětl od mládí mimořádný hudební talent, fyzické schopnosti a nezměrnou pracovitost do podoby vskutku ve své době světového houslisty. Mezi často citovanými gramofonovými úspěchy se především uvádějí Bachovy sonáty, Mozartovy koncerty, Bergův koncert, sonáty od Brahmse, Debussyho a Janáčka. To je jistě pravda, já osobně bych však na první místo dal recenzovanou nahrávku děl jeho příbuzných. V případě Dvořákova Koncertu a moll a Sukovy Fantazie se jedná bezesporu o refenční nahrávky, jako celek jsou dosud nepřekonané. Je však třeba připomenout, že by možná koncepčně nebyly tak báječné, kdyby za Sukem nestál Karel Ančerl a fantasticky hrající Česká filharmonie . Právě toto partnerství z toho dělá těžko popsatelný hudební zážitek. Stačí si poslechnout například jejich spolupráci v Sukově Fantazii: dokonalé frázování, neustále živý, proměňující se tep hudby, nádherný zpěv sólových houslí - a vše bude jasné. Svou rodovou spřízněností s oběma skladateli Josef Suk rozhodně neměl automatickou opci na nejlepší nebo nejautentičtější interpretaci. Jako kritik musím ale konstatovat, že díky i Karlu Ančerlovi tomu tak prostě je.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 69:16

Nahráli: Josef Suk - housle, Česká filharmonie, Karel Ančerl

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.