čtvrtek, 26. září 2002

Karel Ančerl - Gold Edition (Volume 6): Gustav Mahler: Symfonie č. 1; Richard Strauss: Enšpíglova šibalství -

Napsal(a) 

booklet booklet
Nahrávkou Mahlera a Strausse se Karel Ančerl dostal do světa, který mu byl sice blízký, ale přece jen měl zvláště s Mahlerem určité koncepční problémy. Mahler obsahuje již známé atributy jeho dirigentského naturelu - hodinářskou přesnost rytmické struktury, kázeň, tíhnutí spíše k hybnějším tempům, odmítání přehnaných emocí ve prospěch ušlechtilosti, mimořádný cit pro stavbu velkých celků. Už jenom vezmete-li za příklad 1. větu z Mahlera, zjistíte, že Ančerl dosahuje mnohem kratší stopáže (13:25) nežli například později Bernstein (16:30) nebo Abbado (16:13). Ne náhodou se mu blíží další Čech - Rafael Kubelík (14:31). Hlavní rozdíl je však spíše pocitový. Ančerl jakoby stále nahlíží "českého" Mahlera prizmatem "českého" Dvořáka. Typickým příkladem je Scherzo, které má do vídeňské tanečnosti a vylehčenosti hodně daleko. Ovšem Ančerl-tektonik se nezapřel ve velkolepém finále.

Jeho pojetí Straussovy známé partitury Enšpíglových šibalství je moderní a rozhodně není znát, že skladba vznikla pouze rok po Mahlerově 1. symfonii . Všechny rytmické prvky, jež Ančerl interpretuje s až "sarkastickou přesností", jsou základním stavebním kamenem nahrávky.

Vedle významu audiofilského je třeba zdůraznit, že oba tituly jsou odrazem Ančerlova dlouhodobého zaujetí pro tyto skladatele. Byl jedním z nejdůležitějších mužů, kteří se zasloužili o vybudování interpretační mahlerovské a straussovské tradice České filharmonie, ze které orchestr těží dodnes.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 65:22

Nahráli: Česká filharmonie, Karel Ančerl

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.