sobota, 5. duben 2003

Karel Ančerl - Gold Edition (Volume 10): Sergej Prokofjev: Symfonie č. 1 C dur op. 25, Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Des dur, Koncert p

Napsal(a) Dita Hradecká

booklet

Prokofjevovská deska zachycuje tři barvy z široké palety autorova tvůrčího rozpětí. Jeho snad nejpopulárnější orchestrální dílo, Klasická symfonie , zde má i v plném obsazení haydnovskou vylehčenost, "drajv" a humor.

Dvě koncertantní díla tehdy konzervatoristy Sergeje Prokofjeva mají k sobě sice blízko dobou vzniku (1911 a 1912-13), obsahově však stojí na opačných výrazových pólech. V prvním Koncertu Des dur , jednovětém bouřlivém dílku s odvážně formulovaným tématem, se všemi fasetami své techniky blýskl Svjatoslav Richtěr , umělec, jenž byl s autorem v blízkém osobním kontaktu. Koncert, který má převážně ambice předvést krajní virtuozitu a jít na hranici dynamických možností nástroje, promlouvá k posluchači přímo. To druhá skladba, záměrně se odvracející od prvoplánové efektnosti, je charakterem zcela odlišná. Na ploše více než půlhodinové jsou rozprostřeny čtyři věty plné zneklidňujících motorických ostinat - překvapivě bez pomalé, lyrické části.

Sólistka Dagmar Baloghová se směle zhostila jednoho z nejnáročnějších klavírních koncertů vůbec se suverenitou a elánem (viz dlouhá kadence první věty!).

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 60:14

Nahráli: Svjatoslav Richtěr, Dagmar Baloghová - klavír, Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Ančerl

Body: 4 z 6

Zveřejněno v Recenze

Označeno v

Dita Hradecká

Vystudovala konzervatoř v Plzni (obor klavír) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako překladatelka, hudební publicistka (Harmonie, Hudební rozhledy, Hospodářské noviny) a donedávna vyučovala hudební historii na pražské pobočce New York University. Je redaktorka, organizátorka, překladatelka a v poslední době i vydavatelka elektronických knih. Pochází ze Strakonic. Ačkoli ji lákala řada oborů spíše exaktních, rozhodla se vystudovat konzervatoř, aby se ujistila, že profesionální umělkyní nikdy nebude. Nejrůznější kurzy klavírní, komorní a cembalové hry či barokního tance spolu s vlastní pódiovou zkušeností jí ale daly citlivost a čich na uměleckou kvalitu výkonu a zároveň empatii k profesionálním umělcům a tvůrcům. Překládá odborné texty a libreta z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Ze studia hudební vědy na FF UK si odnesla hlavně poznání důležitosti kritického a nezaujatého myšlení a coby eklektik také úctu ke všem, kdo jsou schopni věnovat celý život jednomu skladateli nebo jedné oblasti. V letech 2016-18 vedla redakci vážné hudby na Vltavě, v roce 2019 se stala vedoucí knihovny Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě.