pátek, 9. září 2005

Karel Ančerl - Gold Edition (Vol. 32) - Stravinský: Les Noces, Cantata, Mass

Napsal(a) Vlasta Reittererová

Karel Ančerl - Gold Edition (Vol. 32): Stravinský: Les Noces, Cantata, Mass

Libuše Domanínská, Barbara Robotham - soprán, Marie Mrázová - mezzosoprán, Ivo Žídek, Gerald English - tenor, Dalibor Jedlička - bas, Zdeněk Kožina, Ján Marcol, Peter Toperczer, Arnošt Wilde - klavír, Pražský filharmonický sbor, sbormistr Josef Veselka, Česká filharmonie, Karel Ančerl. Produkce: Vít Roubíček. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 1964 - 1967. Vydáno: 2004. TT: 65:44. ADD. 1 CD Supraphon SU 3692-2 211.

Ančerlovy nahrávky Stravinského ze šedesátých let patřily k tomu nejlepšímu, co on sám a s ním Česká filharmonie kdy natočili. Myslím, že i v několika desítkách snímků "zlaté edice" budou představovat do jisté míry centrum. Ančerlovu interpretaci charakterizuje vlastnost, kterou bych nazvala "ukázněnou živelností". Jakkoli tvoří kázeň a živelnost protiklady, mohou se i navzájem doplňovat a Ančerl věděl, jak toho docílit, má-li se proměnit notový zápis ve znějící hudbu. Ve Svatbě vytvořili vokální sólisté, Pražský filharmonický sbor (PFS) , čtyři klavíristé a bicí sekce České filharmonie realistickou hudební scénu svatebního rituálu, dnes bychom však asi žádali lepší vypracování ruské výslovnosti. Zvláště působivé je provedení Kantáty . Vznikla v bezprostředním sousedství Života prostopášníka a její neoklasické idiomy ve spojení s anglickým textem na hudbu opery silně upomínají. Skvělí jsou zde oba sólisté, Barbara Robotham s temně zabarveným sopránem a Gerald English s bez námahy znějícím lehkým tenorem. Ve Mši se představil v nejlepším světle PFS, jednotlivé hlasové skupiny jsou vyrovnané a sbor je zvukově vyvážený i jako celek. Nahrávku doprovází čtyřjazyčná (A, N, F, Č) textová příloha u Svatby (ruština, v níž se zpívá, však bohužel chybí) a latinský text Mše.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 65:44

Nahráli: Libuše Domanínská, Barbara Robotham - soprán, Marie Mrázová - mezzosoprán, Ivo Žídek, Gerald English - tenor, Dalibor Jedlička - bas, Zdeněk Kožina, Ján Marcol, Peter Toperczer, Arnošt Wilde - klavír, Pražský filharmonický sbor, sbormistr Josef Veselka, Česká filharmonie, Karel Ančerl

Body: 5 z 6

Zveřejněno v Recenze

Označeno v

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“