čtvrtek, 14. srpen 2003

Juan Diego Flórez: Una furtiva lagrima

Napsal(a) 

booklet booklet
Kariéra peruánského tenoristy Juana Diega Flóreze začala před sedmi lety a na jejím začátku stál - jak to tak někdy bývá - záskok. Na Rossiniho festivalu v Pesaru zaskočil v jedné ze zapomenutých Rossiniho oper Matilde di Shabran . Dnes je mu třicet, je známý, jeho fotografie jsou ve výlohách gramofonových obchodů, je na titulní straně čerstvého Bielefeld Katalogu, v hudebních časopisech. Je charakterizován jako "tenore di grazia", "tenore lirico-leggero", zpěvák bel canta par excellence. Rozhodující krok v jeho kariéře nastal, když se jej ujal Ernesto Palacio, sám významný peruánský tenorista, který dnes Flóreze hlasově připravuje a stal se jeho manažerem. V současné době jsou Flórezovy termíny zadány do roku 2005. Jeho repertoár je koncentrován především k trojici Bellini - Rossini - Donizetti, začíná se však pozvolna rozšiřovat, i když zatím pouze o menší role: z Pucciniho je to Rinuccio (Gianni Schicchi ), z Meyerbeera Danilowicz (Hvězda severu ), z Verdiho Fenton (Falstaff ), objevují se také Gluck, Cimarosa, Paisiello, Johann Strauss i Franz Lehár. Osobně si myslím, že jeho další doménou se mohou stát role mozartovské: zatím zpívá Ferranda (CosĚ fan tutte ), Belmonta (Únos ze serailu ), Tamina, Dona Ottavia, Mitridata. Zda poroste také směrem k dramatičtějšímu oboru se zatím nedá odhadnout; jeho hlas nemá velký objem a se svou pro jeho typ spolehlivě vybudovanou technikou se suverénně pohybuje v lyrických rolích. Jak dalece je schopen se vyvíjet výrazově, by mohl projevit jako interpret písní, které jsou prubířským kamenem pěvcovy duše a na nichž již mnozí ztroskotali. Flórez se komornímu zpěvu zatím vyhýbá. Fyzicky odpovídá dnešnímu ideálu štíhlých mladíků z billboardů se zasněným pohledem. Ernesto Palacio mu vytvořil krásnou webovou stránku, která se hýbe a zpívá. Nejen hlasem, ale i svým zjevem a vystupováním může Flórez pro propagaci opery mnohé vykonat. Právě teď se však nalézá na rozhodujícím rozcestí mezi uměním a komercionalizací. Pod tlakem médií rostou hvězdy rychle, rychle však také pohasínají. Všechno se tedy ještě uvidí. Na novém CD nalezneme árie z Donizettiho (Rita , Nápoj lásky , Don Pasquale, Elisabetta , Dcera pluku ), Belliniho (Kapuleti a Montekové , Náměsíčná , Puritáni ), doprovází spolehlivě a inspirativně Orchestra Sinfonica di Milano s dirigentem Riccardem Frizzou .

Vydavatel: Decca / Universal Music

Stopáž: 63:54

EAN: 0028947062820

Nahráli: Juan Diego Flórez - tenor, Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi, Riccardo Frizza

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.