neděle, 2. leden 2005

Joseph Haydn: Die Jahrszeiten

Napsal(a) 

booklet booklet
Marlis Petersen - soprán, Werner Güra - tenor, Dietrich Henschel - baryton, RIAS-Kammerchor, Freiburger Barockorchester, René Jacobs. Produkce: koprodukce Innsbrucker Festwochen. Text: A, N, F. Nahráno: 8/2003, Innsbruck Congress. Vydáno: 2004. TT: 62:28 + 62:38. DDD. 2 CD Harmonia mundi France HMC 901829.30 (distribuce Classic). Scénář "úspěšný projekt, jehož je třeba využít k pokusu o neméně - minimálně jedno - úspěšné pokračování" nám nezní nijak nově. Téměř měsíc co měsíc se objeví nějaká ta filmová, případně knižní "dvojka" veskrze diskutabilních kvalit, aby u "adresáta" vyvolala minimálně stejný zájem jako "jednička", výjimečně jsou pokračování výrazem snahy představit konkrétní myšlenky. Nemusíme být tedy překvapeni zjištěním, že lidé na konci 18. století uvažovali podobně. Téměř rok po výrazně zdařilé premiéře (1798) Haydnova oratoria Stvoření se psalo o vzniku první části dalšího oratoria s názvem Roční doby . Ke spolupráci se sešel skladatel opět s Gottfriedem van Swietenem, diplomatem, prefektem císařské knihovny, příležitostným komponistou a propagátorem Bachových a Händelových děl. Van Swieten sáhl po předloze, tentokrát po oblíbené a v německých zemích známé básni Jamese Thomsona (1700 - 1748) The Seasons. Zkrácený a upravený text zachoval Thomsonovy deistické myšlenky, obohacením byly prvky filozofie návratu k přírodě i oslava měšťanských ctností - morálky a píle.

Pro skladatele se otevřela možnost, místy nutnost, k bohaté tónomalbě, ne vždy ji ale Haydn realizoval s nadšením. Posluchač zde najde letní i zimní bouři, lov (se zvukovým překvapením - CD 2, č. 7), bloudění v mlze, ale i kvákání žáby nebo cvrlikání cvrčka. (Nástroje konkrétní místa v textu většinou předjímají.) Dění v přírodě komentují tři postavy - farmář Simon, jeho dcera Hanne a mladý vesničan Lukas. Každé období je pojato jako uzavřený celek a zahájeno programním instrumentálním úvodem s následnými čísly recitativů, árií a sborů.

René Jacobs se rozhodl rekonstruovat a realizovat dílo v původní verzi, tedy s instrumentálními úvody v plném rozsahu (Haydn později některé upravil a zkrátil). Své práci nezůstal nic dlužen a k tomuto velkému plus přidal další: skvělé interprety. Provedení má šarm, spád, švih, propracovanost detailů a zároveň vykreslení celku. Bez okolků a s plným sebevědomím posluchače chytne a nepustí, dokud nedozní poslední tón Zimy . Není nutné vyzdvihovat jména, sólisté i sbor jsou vynikající (drobné sporé detaily, kdy sólisté v rychlém skoku či běhu "spadnou" ze sta na 99,9 procent, považuji za nepodstatné), z instrumentalistů si zaslouží zvláštní pochvalu skupina lesních rohů a pozounů a citlivě vedené continuo Nicolaua de Figueireda .

Jsou desky, jejichž neexistence by nikomu nevadila, Jacobsovo zpracování Haydnova Stvoření mezi ně rozhodně nepatří. Avšak fakt, že van Swieten už nestihl vytvořit zamýšlenou "trojku" s názvem Poslední soud , nás asi mrzet bude.

Vydavatel: Classic

Stopáž: 62:28 + 62:38

Nahráli: Maris Petersen - soprán, Werner Güra - tenor, Dietrich Henschel - baryton, RIAS-Kammerchor, Freiburger Barockorchester, René Jacobs

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.