úterý, 31. březen 2009

Josef Bohuslav Foerster - Svatý Václav

Napsal(a) 

Beno Blachut – tenor, Věra Krilová – alt, Zdenka Hrnčířová – mezzosoprán, Eduard Haken – bas, Václav Bednář – baryton , Jiří Joran – baryton, Vladimír Jedenáctík – bas, Rudolf Vonásek – tenor, Hanuš Thein – bas, Ladislav Mráz – baryton, Miroslav Doležal – recitace, Pěvecký sbor Čs. rozhlasu, Jiří Pinkas – sbormistr, Dětský pěvecký sbor Čs. rozhlasu v Praze, Bohumil Kulínský – sbomistr, Miroslav Kampelsheimer – varhany, Symfonický orchestr pražského rozhlasu, Karel Ančerl. Produkce: Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Text: Č, A. Nahráno: live, 26.9.1948, Dům umělců (Rudolfinum), Praha. Vydáno: 2008. TT: 73:56. ADD. 1 CD Společnost Beno Blachuta SBB 0040802.

K nadcházejícímu stopadesátému výročí narození Josefa Bohuslava Foerstera vydala Společnost Beno Blachuta spolu se Společností J. B. Foerstera, ve spolupráci s Českým rozhlasem, za přispění města Brandýs nad Labem – Mladá Boleslav a s podporou Ministerstva kultury neprodejnou nahrávku Foersterovy kantáty Svatý Václav z rozhlasového archivu. Nahrávka díla, vzniklého na objednávku v roce svatováclavského milénia 1929, byla pořízena roku 1948 a v den sv. Václava 28. září téhož roku odvysílána rozhlasem. Poté – jak uvádí Jan Králík v textu bookletu – byla vysílána už jen jednou, ve stejný den dalšího roku, a „následujícího dne byl záznam uložen do depozičního fondu Čs. rozhlasem s úmyslem, že navždy. Dobu nenávisti komunistického režimu zde přečkal – nevysílán – téměř zázrakem“. Společnost Beno Blachuta, která si klade za cíl oživovat v prvé řadě snímky, na nichž je zvěčněno umění pěvce, v jehož jménu byla založena, uvedla tuto nahrávku znovu v život. Je to jeden ze signálů jubilea příštího roku, a to signál velice zdařilý. Josef Bohuslav Foerster byl po Vítězslavu Novákovi naším druhým skladatelem, oceněným titulem „národní umělec“. Byl považován za pokračovatele smetanovské linie, na druhé straně však byl jako věřící katolík v období nastupujícího socialistického realismu (v němž mu ještě bylo prožít poslední tři roky života) vnímán jako ideový zpátečník, což také poznamenalo další bytí jeho tvorby. Kantáta Svatý Václav je komponována zkušeným skladatelem, který se snažil propojit deklamační oratorní sloh epických částí se zkušenostmi z prací se sborovou sazbou a z opery, instrumentální mezihry mají až impresionistickou atmosféru. Sborové pasáže jsou nejzdařilejší, neobyčejně působivé je zařazení dětského sboru. Použitím melodramu v závěrečné části se Foerster přihlásil k odkazu Zdeňka Fibicha a prokázal, že užití recitovaného slova není ústupkem od hudebnosti díla, ale dokáže vytvořit skutečný dramatický vrchol. Vzácné a skutečně prvotřídní je interpretační obsazení. Svatého Václava zpívá Beno Blachut , svatou Ludmilu Věra Krilová , Drahomíru Zdenka Hrnčířová , Boleslava Ladislav Mráz . V dalších rolích se objevuje celá plejáda osobností ze „zlaté éry“ poválečné české opery, jejichž umění se zde šťastně shledalo v jednom díle, výtečný je Miroslav Doležal v mluvené roli Ducha času. Spolu s uměním Pěveckého sboruDětského sboru Čs. rozhlasu , rozhlasového orchestru a dirigenta Karla Ančerla vznikl kompaktní celek, který ve svém celkovém hudebním a interpretačním vyznění nezestárl. Pouze libreto Antonína Klášterského dnes působí svou umělou archaičností nepřirozeně, je však třeba je chápat jako nedílnou součást velkolepých oslav, ke kterým bylo určeno a v jejichž rámci patos a umělá starobylost byly vnímány jako žádoucí. Booklet sice libreto neotiskuje, pouze obsah díla, všichni pěvci i sbory však mají tak dokonalou dikci, že je text dobře postradatelný. Vydání nahrávky je chvályhodným činem nejen k Foersterovu výročí, ale i jako pocta umění českého divadla a hudby.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.