sobota, 24. květen 2008

Johannes Brahms - Violoncellové sonáty č. 1 e moll op. 38, č. 2 F dur op. 99

Napsal(a) 

Johannes Brahms

Violoncellové sonáty č. 1 e moll op. 38, č. 2 F dur op. 99

Jan Páleníček - violoncello, Jitka Čechová - klavír. Produkce: Pavel Vlček. Text: Č, A. Nahráno: 12/2006, Praha. Vydáno: 2007. TT: 53:36. DDD. 1 CD Cube Bohemia CBCD 2735.

Nahrát Brahmsovy cellové sonáty je určitě projevem odvahy a sebedůvěry. Jan Páleníček vstoupil do kolbiště, kdy na trhu s hudebními nosiči soupeří o pozornost posluchače více než 35 kompletů a výčet interpretů bere dech. Naštěstí se toho nezalekl a sympaticky tvrdohlavě prosazuje svoji koncepci. Kdybych ji měl krátce přiblížit, tak je to směs temperamentu, silných citových vzedmutí, která příjemně překvapí hlavně v rychlých větách, "české" tónové širokodechosti a intelektuálního nadhledu. Nejsou to však emocionální vlny, které by si člověka drtivě podmaňovaly, jako je tomu u Jacqueliny du Pré nebo u Mischi Maiského. Je to spíše "kontrolovaný romantismus" typu Mstislava Rostropoviče nebo Stevena Isserlise. Značná výrazová naléhavost je jistě umocněna i skvělou participací pianistky a cellistovy životní partnerky Jitky Čechové, jejíž rovnoprávná spolupráce je hodna vysokého uznání. V lyrických plochách bych si dovedl představit více lehkosti a kouzlení s barvou. Nicméně pan Páleníček je mi v českém kontextu sympatický nejen svými hráčskými (a manažerskými) kvalitami, ale i výkonnostní stabilitou. To totiž není v Čechách zase až tak běžné. Nevím, jaké nástroje byly použity, ale jak u cella, tak u klavíru jsem už slyšel u konkurence lepší kvalitu a ještě vyšší zvukovou kvalitu záznamu. To však nic nemění na mém přesvědčení, že tento projekt si plně zaslouží doporučení.

Mezinárodní zakotvení labelu Cube (Bohemia) by mělo být zárukou, že se tato deska dostane i na náročné trhy Velké Británie a USA a bude dokladem velmi dobré úrovně českých umělců.

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.