Johannes Brahms – Koncert pro housle a orchestr

Gabriela Demeterová – housle, Komorní filharmonie Pardubice, Douglas Bostock – dirigent. Text: Č, A. Nahráno: 11–12/2006, Dům hudby, Pardubice. TT: 63:23. 1 CD Digital Media LT0693-2131.

Hudební svět je v poslední době ve znamení oslnivých souhvězdí krásných a krásně hrajících žen. Gabrielu Demeterovou v textu CD nazývají „hvězdou 3. tisíciletí“. V těch souhvězdích je skutečně rozeznatelná i bez Hubbleova teleskopu. Dokladem je její nahrávka Houslového koncertu D dur op. 77 Johannese Brahmse. Jeho koncepce je houslistkou důsledně promyšlená, procítěná a mistrovsky zahraná. Nahrávka se mi jeví jako jedna z nejzajímavějších a nejoriginálnějších, aniž by vznikal dojem konstrukce vykalkulované jen pro originalitu. Některé detaily kontur a způsob artikulace frází a motivů se liší od již zažitých a obvyklých, ale ve svém celku vše působí přesvědčivě a upřímně, celé dílo je jakoby v novém nasvícení. Každý tón skvělých guarnerek zpívá a žije v rozsáhlé dynamické škále. Temperament a vášnivá naléhavost projevu sólistky působí chvílemi až démonicky. Komorní filharmonie Pardubice i dirigent Douglas Bostock jsou ve vykreslení její představy podoby díla ideálními partnery, koncert zní jako perfektně vytvarovaná symfonie zarámovaná houslemi. Celý disk je však v mnohém ohledu zvláštní a nezvyklý. I na první pohled se odlišuje od běžné vydavatelské produkce. Pokud bylo záměrem zaujmout již přebalem, povedlo se. Přebalem je precizně zhotovená sedmdesátistránková knížka v pevných deskách, plná kvalitních textů (kromě půvabného úvodního oslovení od paní Demeterové není jejich autor uveden) a fotografií na křídovém, barevnými efekty upraveném papíru. Vzhledem k obsahu celé nahrávky je však titul přední strany přebalu poněkud zavádějící. Polovina disku obsahuje výlučně jen orchestrální skladby – Brahmsovy symfonické Variace na Haydnovo téma op. 56A a tři Uherské tance (WoO1 č. 1, 3, 10 ). Toto se uvádí až na zadní straně přebalu, včetně bonusového videotraileru sólistky. Nepříliš šťastná se mi jeví i koncepce desky. Chápu úmysl dramaturga postavit zvuk houslového koncertu vedle srovnatelného znění uvedených děl, ale dal bych přednost další nahrávce Gabriely Demeterové – třeba i od jiného autora. Tak jako se mi její Brahms jeví přínosný a v mnohém objevný, snímek následujících orchestrálních opusů nevybočuje ničím podobným z množství jiných standardně pojatých kvalitních provedení. Značné rozpaky pak u mne vyvolává ztvárnění videotraileru. Pro jeho přehrání je třeba si do počítače stáhnout přehrávač VLC player, bez nějž se trailer neotevře. Ten však běžný konzument většinou instalován nemá, a na tento detail chybí upozornění. Výtvarně na mne celý klip působí jako úryvek z kýčovitého „romantického“ seriálu v pojetí reklamního kreativce. Střih „vi-de“ 3. věty koncertu by nemohl být šmiknut necitlivěji. Ztvárnění videosnímku by asi úspěšně rezonovalo s hudbou a publikem popové hvězdičky středního proudu, nicméně Brahms i Gabriela Demeterová by si zasloužili mnohem více odpovídající a vkusnější pojetí (hodnocení traileru: H).

Body: 4 z 6

Sdílet článek: