Guarneri Trio Praha (Ivan Klánský – klavír, Čeněk Pavlík – housle, Marek Jerie – violoncello). Produkce: Milan Slavický. Text: A, F, N. Nahráno: 4/2006 Studio Domovina, Praha. Vydáno: 2007. TT: 58:15. DDD. 1 CD Praga Digitals PRD/DSD 250230 (distribuce Classic).
Mezi mnoha nahrávkami Guarneri Tria bych tuto nahrávku klavírního Tria B dur a Tria c moll doporučil mezi prvními. Je známá věc, a velký prostor tomu mohla HARMONIE věnovat v jednom z předchozích čísel, jak skvěle hrají Čeněk Pavlík , Marek Jerie a Ivan Klánský hudbu Antonína Dvořáka. Právě proto je zajímavé, jak interpretují skladatele, který byl sice jeho blízkým přítelem, ale je s ním zároveň dáván do příkrého kontrastu. A nejzajímavější mi připadá to, jak se soubor dovede proměnit a přizpůsobit Brahmsově stylu a zároveň zůstávají sví ve svébytné české tradici, ve které jsou dnes ve své ryzosti velmi vzácnými pokračovateli.
Johannes Brahms má u nás často pověst suchého akademika a málokdo se dobere k tomu, kolik romantické vášnivosti a touhy se skrývá pod jeho kompozičně sevřenou hudbou. I proto bych tato tria doporučil jako hudbu, která ruší český mýtus o Brahmsovi. V této interpretaci totiž není o nic méně vřelosti, než u Dvořáka. A je navíc podtržena precizností a naprostou intonační čistotou. Brahmsova hudba nikde nepůsobí dojmem, že se rodila snadno, party jsou těžké a nevděčné – a o to víc musíme ocenit určitý nadhled a svrchovanost, se kterou se nejlepší český soubor svého druhu této hudby zhostil. Je to kombinace zralosti a svěží síly. Napadá mě paralela mezi Vincentem van Goghem na obalu – to je sice jiný styl a umělec jiného typu, kterého by k Brahmsovi nikdo nepřirovnával – ale jako by v tomto smímku bylo něco z téhož planoucího a vášnivého zaujetí. Každá věta je přitom celistvá a svébytná.
Na nahrávce navíc stojí vedle sebe Brahms mladý a pozdní. Trio op. 8 začal skládat jako jednadvacetiletý a později se k němu vrátil. Trio op. 101 skládal už třiapadesátiletý mistr. Je to rozdíl tak veliký, jako mezi prvním a druhým klavírním koncertem. První trio je rozmáchlým a víc jak půlhodinovým romantickým opusem, zatímco op. 101 je o deset minut kratší, sevřenější, prokomponovanější a v tomto smyslu klasičtější. Cédéčko doplňuje Sonátová věta c moll , kterou Brahms komponoval jako dvacetiletý a která prozrazuje integritu jeho kompozičního stylu. Byl bych rád, abychom se u Brahmsových trií mohli časem těšit z podobné kompletní nahrávky, jakou máme v případě klavírních trií Antonína Dvořáka. Zajímalo by mě poslouchat všechna skladatelova tria v časové posloupnosti a sledovat, jak se jeho hudba vyvíjí a co v ní hudebníci postupně objevují. A druhé přání je, aby se Guarneri trio na koncertech v Čechách objevovalo častěji.
Body: 5 z 6
