sobota, 12. září 2009

Johannes Brahms: Klavírní koncert č. 1 d moll op. 15, Klavírní koncert č. 2 B dur op. 83, Klavírní kvartet č. 1 g moll op. 25 (orchestrace Arnold Schönberg)

Napsal(a) 

Johannes Brahms: Klavírní koncert č. 1 d moll op. 15, Klavírní koncert č. 2 B dur op. 83, Klavírní kvartet č. 1 g moll op. 25 (orchestrace Arnold Schönberg) Johannes Brahms: Klavírní koncert č. 1 d moll op. 15, Klavírní koncert č. 2 B dur op. 83, Klavírní kvartet č. 1 g moll op. 25 (orchestrace Arnold Schönberg)

Martino Tirimo – klavír, London Philharmonic Orchestra, City of Birmingham Orchestra, Kurt Sanderling – dirigent, Yoel Levi – dirigent, Sir Simon Rattle – dirigent. Produkce: Barry McCann, Brian B. Culverhouse, Mark Vigars. Text: A. Nahráno: 1980 All Saints Tooting; 1978 St. Barnabas, Woodside Park; 1984 Maltings Snape. Vydáno: 2008. TT: 73:22, 74:08. AAD, DDD. 2 CD EMI Classic 2283 – 6328 (EMI).

Zařazení Brahmsova Klavírního kvartetu g moll v orchestraci Arnolda Schönberga k oběma Brahmsovým klavírním koncertům rozhodně není výplod excentrického dramaturga, naopak: pro Schönberga byl Brahms přiznaným východiskem, svému vzoru věnoval tvůrce dodekafonie rozsáhlou studii Pokrokový Brahms a odvolával se na něj celý život. Schönberg tvrdošíjně vzdoroval Brahmsovu řazení mezi konzervativní skladatele, které vývoj předběhl, naopak: na základě detailní znalosti jeho díla dokládal, že Brahms tento vývoj předznamenal. Úpravy děl různých skladatelů, jaké podnikali Schönberg a jeho žáci, měly různý účel. V případě přepracování valčíků Johanna Strausse pro komorní ansámbl šlo spíše o žert pro vlastní muzicírování, výsledkem byl geniální vhled do Straussova kompozičního stylu. Schönbergova úprava Mahlerovy Písně o zemi pro doprovod komorního souboru měla usnadnit provozování, učinit partituru transparentnější a zvýraznit tak vokální podíl. Veškeré podobné úpravy však měly v prvé řadě – řečeno technickým jazykem – vyzkoušet „odolnost materiálu“. Schönbergova orchestrace Brahmsova Klavírního kvartetu g moll je z roku 1937. Usilovala o vytvoření zvukové rovnováhy, neboť – podle Schönbergových vlastních slov – klavíristé v zaujetí svým partem zapomínají, že hrají komorní skladbu a přehlušují smyčce. Schönberg byl přesvědčen, že Brahmsova sazba má v zásadě orchestrální charakter, a ve své instrumentaci jí dal plně vyniknout. Jak lyrické pasáže, tak cingarismy v závěrečné větě získávají výraznější charakter, celá skladba vyzní v nuancované volbě orchestrálních barev mnohem plastičtěji. V provedení City of Birmingham Symphony Orchestra , který řídí Sir Simon Rattle , slyšíme dílo, jež by možná Brahms uznal za svou pátou symfonii. Brahmsovy Klavírní koncerty d mollB dur hraje Martino TirimoLondon Philharmonic Orchestra (v prvním koncertu s Kurtem Sanderlingem , ve druhém s Yoelem Levim ) technicky suverénně a jeho pojetí koresponduje s výše zmíněným přesvědčením Schönbergovým, respektujícím Brahmsovu schopnost přetvářet klasickou formu, odvahu v harmonické složce, temperament a fantazii. Domnívám se, že nahrávka přesvědčí i ty, kdož postrádají u Brahmse melodickou invenci a považují jeho hudbu za nezajímavou a fádní; možná, že se do ní jen nezaposlouchali.

Body: 5 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.