sobota, 2. únor 2008

Johann Sebastin Bach - Inventions & Partita

Napsal(a) 

Johann Sebastin Bach - Inventions & Partita Johann Sebastin Bach - Inventions & Partita

Dvojhlasé invence BWV 772 - 786, Partita č. 2 BWV 1004, Trojhlasé invence (Sinfonie) BWV 787 - 801

Janine Jansen - housle, Maxim Rysanov - viola, Torleif Thedéen - violoncello. Produkce: Christopher Pope, Valérie Gross. Text: A, F, N, holandsky. Nahráno: 4/2007, Teldex Studios (Invence), 8/2007, St Martin0˜s Church, East Woodhay, Hampshire (Partita). Vydáno: 2007. TT: 79:09. DDD. 1 CD Decca 475 9081 (Universal Music).

U nás neznámá Holanďanka Janine Jansen (1978, Soest) debutovala v roce 1997 a mezi světovou houslovou elitu patří už sedm let. Na sklonku minulého roku vyšlo v pořadí už čtvrté, v tomto případě velmi komorní album u firmy, s kterou ji váže exkluzivní kontrakt. Je z generace, která dala světu nové výrazné houslistky, jako jsou například Hilary Hahn nebo Chloë Hanslip. Projekt připomíná svou filozofií moderní prezentace Bacha loňskou desku tria Rachlin - Imai - Maisky (Deutsche Grammophon), které postavilo na novou úroveň Goldbergovy variace. I zde jsou hlavním objektem zájmu klávesové skladby, ale mezi bloky Invencí vložila Jansen monolit druhé Partity , prubířský kámen všech houslistů. Ovšem interpretační přístup tria Jansen - Rysanov - Thedéen je podstatně jiný. Není romantizující, zato je zvukově střídmý, "minimalistický" včetně decentnějšího využívání vibrata a dynamiky (určující hladinou je piano a pianissimo). Je to však natolik přesvědčivé, že není třeba se bát monotónnosti. Důvod k zamyšlení nad hlasy z tábora rigorózní, tak zvané autentické interpretace baroka. Podle mého názoru je i toto možná cesta k Bachovi, moderní, která však respektuje určité kánony historicky poučeného přístupu. Sólová Partita je často brána jako ta, kde je Chaconna. V podání Jansenové je to blok počínající vznešenou, meditativní Allemandou a vrcholící mnohovrstevnatou Chaconnou . Je to natolik výrazná interpretace, že jen málokterá nahrávka mě zaujala stejně silně.

Nahrávka má skvělé technické parametry, což se u této značky předpokládá, zvuk všech tří smyčcových nástrojů je mimořádně lahodný, což je dáno i nástroji: autorem houslí "Barrere" z roku 1727 je Antonio Stradivari (Janine Jansen je má zapůjčeny od Stradivariho společnosti z Chicaga a od Fondu Elise Mathildy); viola Maxima Rysanova pochází z dílny Giuseppa Guadagniniho (1780) a jejím vlastníkem je též Elise Mathilde Foundation; Torleif Thedéen hraje na violoncello, které vytvořil David Tecchler (Řím 1711).

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.