úterý, 9. srpen 2005

Johann Sebastian Bach

Napsal(a) 

Johann Sebastian Bach Johann Sebastian Bach

Kantáty Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen BWV 12 Aus tiefer Not schrei ich zu dir BWV 38, Die Ellenden sollen essen BWV 75

Carolyn Sampson - soprán, Daniel Taylor - kontratenor, Mark Padmore - tenor, Peter Kooy - bas, Collegium Vocale Gent, Philippe Herreweghe. Produkce: neuvedena. Text: F, A, N. Nahráno: 12/2003, Studio Flagy, Bruxelles. Vydáno: 2005. TT: 69:09. DDD. 1 CD Harmonia Mundi HMC 901 843 (distribuce Classic).

V diskografii vlámského dirigenta Philippa Herrewegha a jeho souboru Collegium Vocale Gent se objevila další z nahrávek Bachových kantát, tentokrát spjatých křesťanským paradoxem kříže - symbolem utrpení a vítězství, pláče a útěchy, lidské konečnosti a nebeské blaženosti. Vědomí těchto dvou pólů nás bude provázet při poslechu od začátku do konce. Nebyl by to samozřejmě Johann Sebastian Bach, kdyby nenaplnil prostor mezi těmito póly škálou výrazových možností; a nebyl by to zkušený Herreweghe, kdyby se i na této půdě nepohyboval jako rytec s jasně promyšleným záměrem a se smyslem pro celek a detail. Dokazuje to hned expresivní úvodní sbor z titulní kantáty Weinen, Klagen... BWV 12 , vystavěný nad chromatickým ostinátním basem, který Bach použil později také v Crucifixus ze své Mše h moll . Collegium Vocale už tradičně vytváří tak plastický zvukový obraz, s tak hlubokým porozuměním pro text, že ani několikeré nahrávky Crucifixus, které jsem porovnávala, mě víc nepřesvědčily; tento sbor má hloubku až mystickou. Není divu, že Bach kantátu Weinen, Klagen... z roku 1714 uvedl znovu po deseti letech v počátcích své činnosti v Lipsku a v blízkosti dalších dvou recenzovaných kantát - Aus tiefer Not schrei ich zu dir BWV 38 a dvoudílné Die Ellenden sollen essen BWV 75 . Poslední z nich je kompozičně nejefektnější: Bachovi totiž na dojmu z prvního provedení velmi záleželo, protože kantáta byla jeho vizitkou v novém působišti. V sinfonii ke 2. části a v basové árii tamtéž se zablýskne například sólová trompeta, stejně "blýsknout" se však mohou všichni vynikající sólisté s osvědčeným Peterem Kooyem a Markem Padmorem v čele. V pojetí Collegia Vocale si kantáta zachovává určitou rafinovanost, eleganci, bohatost zvuku a zároveň pokoru, navzdory nepřeslechnutelným vlivům taneční hudby. To je ostatně výsledný dojem z celého disku, který opravdu potěší (ale nerozpláče).

Vydavatel: Harmonia Mundi/distribuce Classic

Stopáž: 69:09

Nahráli: Carolyn Sampson - soprán, Daniel Taylor - kontratenor, Mark Padmore - tenor, Peter Kooy - bas, Collegium Vocale Gent, Philippe Herreweghe

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.