čtvrtek, 10. listopad 2005

Johann Sebastian Bach: Sonáty a partity pro sólové housle BWV 1001-1006

Napsal(a) 

Johann Sebastian Bach - Sonáty a partity pro sólové housle BWV 1001-1006 Johann Sebastian Bach - Sonáty a partity pro sólové housle BWV 1001-1006

Julia Fischer - housle. Produkce: Job Maarse. Text: N, A, F. Nahráno: Doopsgezinde Singelkerk, Amsterdam, 12/2004. Vydáno: 2005. TT: 73:08, 76:52. DDD. 2 SA-CD PentaTone classics 5186 072 (distribuce Euromusica).

Je-li člověk nadán a povolán, pak má smysl pouštět se stále znovu a znovu do "boje" s hudbou, jež byla již mnohokrát natočena. Pak to totiž není omílání stále téhož, zbytečně převařování, ale napínavé hledání "nového ve starém". Pomineme-li aktuálně tvořenou hudbu, mnohovrstevnatou, často až podivnou výpověď současnosti, tak proč lidi stále oslovuje hudba minulých dob? Kromě nehmatného dotyku s Krásou, s Věčností, je to právě nový vklad silné osobnosti, jež dokáže oživit notový zápis, přinést nový názor a obhájit jej. Čím větší je vklad génia, tím silnější (pozitivní, pro některé relativně negativní) je dopad na posluchače nebo diváka. Přestože se mluví o tom, že je dnes více skvělých instrumentalistů nežli kdysi, pak oněch povolaných odhalovat nové rozměry hudby rozhodně nejsou zástupy. Dovolím si prorokovat, že mezi ony výjimečné jedince bude patřit Julia Fischer , pocházející z původem slovenské rodiny. V současné době nahrává exkluzivně pro firmu PentaTone, která donedávna nebyla u nás dostupná.

Posluchači nabízí cestu do nejhlubších záhybů Bachova hudebního myšlení. Sei Solo a Violino senza Basso accompagnato zdaleka není didaktickou ukázkou, jaké gigantické stavby zmůže malý nástroj, ale je to absolutní hudba absolutní krásy. Vše je zde slyšet, každé koncepční zaváhání, každá faleš, každá nepokora, nemluvě o vysoké technice, bez které by ani neměl hráč uvažovat o nahrávce. Pro mě je pak jedno, zda je interpret "autentický", hraje obloukovým smyčcem, má jiné ladění, nebo hraje-li na "moderní" nástroj. Jediné, co je důležité, je síla výpovědi, to, co ze hry vyzařuje; astrolog by asi připomněl ještě auru. Julia Fischer ač věkem mladá, tak hraje Bachovy sólové partity a sonáty s velkou pokorou, nechá ze svých houslí, které Jean Baptiste Guadagnini postavil v roce, kdy Bach zemřel, volně plynout hudbu a posluchač najednou nemůže nic dělat - jíst, číst, mluvit, řídit - a musí pouze poslouchat. Mám jen jedno přání, abychom ji mohli slyšet (a vidět) hrát Bachovy sólové skvosty v Čechách. Bylo by báječné, kdyby nějakého zdejšího pořadatele osvítil Duch svatý...

Vydavatel: PentaTone classics / Euromusica

Stopáž: 73:08

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.